Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 21.11.
Albert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Název
Autor: tichotam (Občasný) - publikováno 30.5.2005 (01:54:51), v časopise 7.6.2005

 

Námět 1)

Psát povídky, které končí vprostřed dění. Udělat z těchto povídek sbírku. Pak druhou, ve které jsou zase jen ty druhé poloviny těch samých povídek. Zakončení každé povídky by uvozovalo povídku následující. Při čtení pouhých polovin by se však povídky jevily jako samostatné, tematicky odtažité a nesouvisející. Vceku by obě sbírky tvořily román.

 

Námět 2)

Napsat povídku, která by byla složena z úvah o možných experimentálních formálních metodách, například o Námětu 1. Spojujícím motivem by byl uvažující autor, neschopný rozhodnout se pro realizaci některého ze záměrů. Jako důvod této neschopnosti by se jeho mysli nabízely dvě možnosti.
Prvním možným důvodem by byl nedostatek talentu, nejistota, zda autor má v sobě dostatečně utříděnou a zajímavou zkušenost, kterou by v jednotlivých formách zůročil. Pochyby o vlastní hloubce, ale také o prostém talentu, který by byl zapotřebí k vepsání případné hloubky do textu.
Druhým možným důvodem neschopnosti schémata konkretizovat by byl pocit přílišného návalu invence v tvorbě samotných schémat. Autor je chycen do tvůrčího vytržení směřovaného plně na vymýšlení schémat, která neustále přibývají a čím jsou lákavější na zpracování, tím méně je autor schopen přestat vymýšlet schémata další, ještě lákavější. Toto nutkání by bylo třeba zastavit, aby autor mohl nějakou z forem v klidu a s odstupem vybrat. Strach, že se vytržení nezopakuje v podobné síle, v jaké provázelo tvorbu schémat, hraničí s jistotou. Proto se autor není nikdy schopen uklidnit natolik, aby mohl svůj tvůrčí talent reálně otestovat.
Poslední forma, která ho napadla, byla formou pro báseň. Ta by se řádkovala tak, že by spojky, zájmena a předložky nikdy nebyly ve stejném řádku s ostatními slovními druhy. Vždy by měly vlastní řádek. To by kladlo vysoké nároky na zvukomalebnost a celkovou vyjímečnost sekvencí podstatný a přídavných jmen, sloves a a dalších slovních druhů mimo ony vyňaté tři. Takové radikální omezení by básníka vybičovalo k vysokému výkonu velmi nezvyklého charakteru. Tato forma by šla použít jen přechodně, v rámci jednoho uzavřeného cyklu básní. Opozice nezajímavých a chladných "spojovacích" slov vůči obrazově nosným, podstatně malebnějším slovům by byla schopna nést význam: napadá mne má oblíbená opozice přírody a civilizace. Mohlo by to být krásné.

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

On (1:14)

Mohlo by to být delší. Tohle vzniklo v autobuse. Mohl bych prohloubit introspekci, zachytit myšlenkový pochod hlouběji, dál. Možnosti jednotlivých forem, které jsou jen příklady, bych mohl rozvinout. Ale ta forma... to je právě to, co chci. Už jsem takhle jednou přímo mluvil, ale neměl jsem propisku abych to zapsal a zpětně si takovou věc vybavovat je na nic...

 

Ona (1:15)

No jo, tak ano, prohloubit to by to chtělo…

 

On (1:20)

Mě jde opravdu o to, že je to jakýsi metatext. Naplňování schémat zkouším v básních. Tohle vypovídá o myšlenkovém pochodu "nápadů", je to snaha zachytit tu krásu proudu myšlenek, které se neohlíží, které ale jsou člověku blízko, které čiší otevřeností a prostotou, surovostí... Jednou jsem kamarádovi v zápalu vyprávěl o básni, kterou jsem chtěl napsat, ale nemohl jsem zkrotit slova, nešlo to. Měl jsem v hlavě celou její strukturu a vyprávěl jsem mu přímo tu strukturu, jaký charakter veršů jsem potřeboval, jak by se po scéně převalovaly obrazy, které jsem už viděl, ale nenapsal... a celé jsem to na něj vychrlil... Pak mě napadlo, že bych to, co jsem právě živě říkal, chtěl napsat tak jak jsem to řekl... A on mi to sám najednou řekl, že  by to chtělo napsat. Mu to taky tak připadlo... Představ si, že ti někdo vypráví o úžasné básni, kterou viděl, ale nepamatuje si přesné znění a provázel by tě jejím světem podle vzpomínky a ty by sis tu báseň v sobě vyprojektovala... Ježiš, to mě bere!

 



Poznámky k tomuto příspěvku
celej on (Občasný) - 30.5.2005 > Mno tak mě při čtení napadlo, že kdybych byl ONA tak se asi zastřelím dobře mířenou střelou z brokovnice do spánku. Ne promiń ale na mě až moc dlouhý rozbor(že to říkám zrovna já-sám nechápu) a pak pár žvástů. Ani to vnitřní rozopoložení prostě nic.
Body: 2
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 30.5.2005 > vrátím se
<reagovat 
běhařovská_lhářka (Občasný) - 30.5.2005 >

rozhodně, vem si nějakou z těch forem a naplň jí!

ale, proboho, koho zajímá (v tištěný podobě), jak úžasný formy tě napadaji, když o tom sám ještě nemáš jasno? je fajn se o tom v klidu bavit, ale psát o tom (resp. psát o tom, jak jste se o tom bavili) ???


Body: 1
<reagovat 
 tichotam (Občasný) - 30.5.2005 > swedish_nigg> Ten kamarád, se kterým jsem to probíral jsi byl ty... Ale to je fuk. Tahle povídka vlastně není o tom, že mě napadají formy a nedokážu je naplnit. To bych to napsal stylisticky líp... Je o zachycení toku myšlenek, o zachycení toho, jak vzniká představa něčeho naplněného a krásného, aniž by to existovalo. Jde o zachycení tvůrčí energie,které je bezděčně vidět tam, kde chce být něčím jiným. jak tam píšu, mě neje o to, vzít některou z těch forem a naplnit ji: to dělám běžně, když píšu básničky, kterých jsem napsal moc... Ta povídka má zachytit krásu myšlenky na něco, co si představuješ jakoby to bylo, mohlo být... jako když ti někdo povídá o krásné holce a ty si ji tak vypavíš, že ij už ani nechceš vidět. no. Ale nějak jsem se rozkecal. třeba je to moje úchylka. Trochu mi tu byla inspirací Věra Linhartová a její povídky. Dík za názor
<reagovat 
 běhařovská_lhářka (Občasný) - 30.5.2005 > tichotam> 

já sem asi na to "zachycování" alergickej, hypersenzitivní, dělá mi to trable se s tím vyrovnat a nevím co mám dělat ... (jestli to je ale míněno traktátem, tak je to nekonzistentní, a zase jestli to bylo míněno jako beletrie, tak to je nekonzistentní)

 

každej přece má svoje eskalátory


<reagovat 
Marita (Občasný) - 31.5.2005 > Tak tohle mě bavilo.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 7.6.2005 > jak moc blízko či daleko to má k sarkasmu?


PS: mám dojem, že "zúročit" se píše s čárkou..
Body: 5
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 7.6.2005 > /rv/
<reagovat 
noa (Občasný) - 19.6.2005 > taky me to bavilo, asi ze mi pripada snadne identifikovat se s vypravecskym "ja".

neco podobneho se pokusili zachytit ve filmu Adaptace - doporucuju.
<reagovat 
nnnnnn (Občasný) - 5.10.2005 > Jo, je to velmi dobré :-).
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter