Tahle je dobře napsaná! Některé prvky nicméně trochu prozrazují četbu Holana: samý okraj dětství, typické užití apoziopezí, rozostření významů lidé / člověk, závěrečné "envoi" se spojkou ale. A celková dikce mi spíš připomíná (opět trochu) M. Holuba - např. Slabikář nebo báseň o Kašpárkovi.
