Vrtím se v posteli,

zralý tak na urnu,

trenér měl dnes asi menstruaci,

přemýšlím pro tebe

o malém nocturnu,

jenže má Múza snad

až kamsi k Saturnu

ulétla i s mou Inspirací.

Jakou máš, miláčku, na sobě košilku?...

to je tak vše, nač se vzmůžu.

Než spánek zavře mě pod dekl za chvilku,

jak jen ti navodit příjemnou idylku,

dokavad trochu můžu?

A tak ti napíšu,

že na mém rameni

je krásná prohlubeň s hebkou tkání,

do ní si schováme,

mazlením znaveni,

tvé vlasy smotané v uzlu na temeni,

po milování.