|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Byl jeden mladý indián.. a říkali mu Myší pírko, to proto, že jeho oděv byl šitý z myších kožek, co ulovil, zabil a vyčinil.
Byl to velmi samotářský muž a přesto, že mnozí se s ním rádi stýkali a přátelili, on se lidí bál a tak byl nejraději sám.
A ještě radši u toho lovil.
Jednou, zas, když ležel na oschlé mezi a vítr podzimní Pírkovi svištěl u ucha, šel kolem starý indiánský muž a zeptal se, co loví.
“Nevím, uvidím, co se přihodí, proč?” otočil se Myší Pírák po indiánském dědovi.
“To je přece jasné”, usmál se shovívavě muž a tváře se mu rozjasnily, blýskaly se moudré oči..
“Chápu, že svou vytrvalostí a ještě možná více nudou leccos ulovíš,
jsi šikovný a dobrý lovec, to přece víš. Jen, když víš, co chceš chytit, na co políčit a počkat, kde a jak, v tom je přece sakrarozdíl, díš?
Tvá odpověď,
že nevíš a počkáš, co se přihodí mě děsí. Nepřál bych ti vědět, co vím, že se stane, ještě než příště, dneska, teďka ulovíš.. Budeš uloven sám a jako náhodně spatřené rychlé sousto jistě dobře posloužíš.”
“Ale to je Smrt?”
“Jo. To jinak ani není. Díváš se do očí svému... “ a v tom byl mladík zajat, obrovskými drápy jištěn při zemi a než se nadál, jakýsi zobák již ho kloval, stal se večeří neskutečnému Supovi. Pak i ten stařík zmizel a celý ten Sen o hloupém Honzovi, alias indiánovi, co přestal býti lovcem, když mu kdosi kdesi řekl, že takhle se přece neloví.. Ach ano.
A tím končí krátký životní příběh Indiána Myší Pírko, co ho tak nevím už proč všichni volali.. tak, jak si to i on sám vlastně přál.
Škoda ho, za to ty myši všude kolem Pírka nestály..
Jenže, jak ten starý dobrý muž mu říkal:
´ jo, to jinak ani není..
teď, to je smrt,
díváš se do očí svému.. Osudu?´ nebo, kdoví..
Už jsem vlastně dávno měla skončit.
Jen, byl tak sám...
Prostě, tenhle “vymyšlený” starý indiánský příběh se mi vždy líbilo číst..
Howgh
|
|
|