|
|
|
|
|
|
|
|
 Leodegrance (Občasný) - 19.8.2005 > roky tam lze mhouřit oči
ale od prahu zejí námrazou
vytátá chodidla
V povětří je licho:
namočím kapesník
a projdu zvěrokruhem
do lidských krajů
Ten závěr je úplně fantastickej
| Body: 5
Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
 ztratila (Stálý) - 27.8.2005 > vono na týhle básni není regulérně geniálního teda jako nic.
houpačka může být fuj, ač asexuální, mně je třeba z houpaček dodnes zle a to jsem velká holka... houpačky ve vztazích (tohle je básňucha o vztazích?) jsou trochu chucpe, já upřednostňuju systém prak, ale i to je věc názoru.
jinak obecně texty odprožitý a pro tebe netypický jsou lepší než málem všecko to tvoje nové národní obrození české o přírodách.) - na tomhle se mi navíc líbí, že tam máš příběh. takovej ten tušenej jako třeba v tom o umrzlým (utonulým?) bezdomovci na vajgaru... takový básně mám ráda.
a nejvíc dobrý jsou "vytátá chodidla"...
| Body: 5
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
| |  Anke (Občasný) - 12.10.2005 > miroslawek> Na bohemistice nám pět let srali do hlavy, že autor jako psychofyzická osoba, a tedy ani jeho prožívání a interpretace vlastního textu, natož jeho život, nemají nic společného s finálním dílem. Myslím, že tohle dogma je potřeba přehodnotit. Jo a je dojemné, když si čtenář myslí, že jeho pouhý dojem daný reflexní interpretací je relevantnější než interpretace autorova už jenom proto, že (čtenář) to nenapsal... Tedy, výsledek v textu je mimojiné záviský i na tom, jak to autor psal a o tom přemýšlel, že ano...
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
