Vločka
V nářku pouličních lamp
spadla mi do dlaně vločka
Usmála se na mě
Pohladila promrzlé ruce
Schoulila se v mé dlani
Po chvilce
znavena celodením poletováním
spokojeně usnula
V plaché naději
chtěl jsem si ji odnést domů
Bál jsem se jí tam nechat
tak slabou a bezbranou
opuštěnou
Po minutách lenošení
lhostejně se rozpustila
Protáhla se mezi mými prsty
a ztratila se ve tmě
Mé ruce zůstaly opět prázdné
omyté jejími slzami
Nestačil jsem jí ani říct
„ ... děkuji ti, že v tichu zimní noci
jsi ohřála právě mé prokřehlé ruce ..."
Ale ... už je pryč
A já?
Čekám tu na další vločku
Tissaia
V nářku pouličních stesků
Spadlas mi do dlaní
Usmála ses na mě
Pohladila promrzlé srdce
A teď?
Schoulila ses v mé dlani
Po chvilce
znavena každodenním poletováním
spokojeně usnula
Já ...
v plaché naději
zabalil si Tě do šály
... snad proto
abys nenastydla
... snad proto
abych zahalil Tvé nahé tělo
... snad proto ...
aby mi nezbyly zas jen slzy v dlaních
po další rozpustilé vločce
Chtěl bych Ti poděkovat
za Tvé doteky
Tvá pohlazení
a říct Ti ...
„ ... víš, jsem rád,
že Tě znám ..."
Ale ... to už jsem Ti řekl