Prší hněď
svalovina noci stahuje ti ohryzek
tma kopíruje prasátka na omlácených zdech
chtěl bys jimi zabolet...
vychladlé až do podkoží
vrhají se přes záda mostů
dolů a přeci sem
plíživě v hroby, zimě do sutin
Drkotáš listy - heretik času
té modly našich uondaných myslí
Jdi
opět vrávorat nad hnízdem
z pýru a popele ---- kdesi tam v sobě
kde kukaččí mláďata
pojedla tvou malou ustrašenou...
tvé jehňátko, tvou něžnost
Podívej, tam dole - stlučená jsou léta
pod mlýnský kámen vhozená
neurvalost ticha tvého...
Jak labuť natahuje krk
kvapný krok přese všechno: tatam jsou zpěvy zádušní
--- teď jen život život život ---
--- tma bez rámu, světlo beze stínu |