|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Dnes se posmíváme nicku Smetiprach Autor: freeworld (Občasný) - publikováno 9.10.2005 (11:33:14)
|
| |
Původně jsem chtěl v rámci dnešní rozcvičky spočítat křídla, ptáky, kapry a hladiny v díle nicku zkrveživ. Mou pozornost však upoutal další odporně nečeský nick - Smetiprach, jehož ohromná popularita nasvědčuje, že se jedná o dalšího z řady známých známého, či diskrétně vyšeptaný alternick.
Nuž k věci!
Když se má babička (dej jí pámbu nebe) vdávala, psal se tuším rok 1942 a válka neválka, dědek - sedlák a násilník - dával na odiv své bohatství automobilem. Tak se to tenkrát říkalo, čtyřslabičně. Když můj otec rozum bral - řekněme v půlce let padesátých - dominovaly už polím traktory.
Zatímco tedy zemědělci už půl století strkají klíč do zapalování a vyrážejí s rachotem zorat pole, průměrný český psavec si sedne na kozlík svého stroje času a vyjé vyjé - hybaj vázat povřísla s celou rodinou. Fascinace některých autorů z Totemu slovy jako "sláma", "pole", "šípkový keř" apod... naznačuje, že se tito lidé ze světa, o kterém píšou, setkávají převážně v chlaďácích Tesca s brojlery, kteří v igelitových pytlících rostou na stromu jménem brojlerovník. Kromě Smetipracha (či smetiprachu) v tomto oboru venkovského kýče vynikají Jonáš Hájek, egil, drfaust a celá řada jiných. A přece taková výkrmna brojlerů je fascinujícím místem děsivé baudellairovské poezie... To by ovšem o ní musel laskavý student či mladý vědecký pracovník nejprve něco vědět a "zaject" si tam na ten obludný sběr a dále sledovat, jak děsivá mašinerie lidská vytvořila ze zvířete plod, který je automaticky usmrcen, automaticky oholen (oškubán, tak tak - oškubán) a vykuchán.
Smetiprach - abychom se vrátili k němu - se odkazuje na Kainara, alespoň poznámkou u svého nicku. To je dobrý vzor. Kainar každou svou řádkou dokazoval, že básník může být současně skromný, civilní a přece velký. K tomu ovšem potřebuje velkou dávku soustředěnosti, postřeh. Kdo by se neušklíbnul, když se třeba egil vydá "hledat svobodu do polí"?
Připusťme, že by to skutečně básník (nikoliv psavec) udělal... Jak by dopadla jeho cesta? Už po několika krocích by ztěžka táhnul zablácené boty - byl by tam zbytečný, osamělý, kolem by rachotily stroje ovládané lidmi, kteří tam mají co pohledávat, a básník by si uvědomil, že je naivní a prázdný trouba, a ztěžka by se vlekl domů.
Venkovský kýčař (slovo kýč znamená v podstatě totéž, co slovo "falzum") Smetiprach však podobně jako všichni ostatní psavci téhož žánru nepozná toto existenciální drama, protože není ani sebou, ani nevnímá svět kolem. Stačí mu popisovat ilustrace z Babičky Boženy Němcové a již máme venkov a 30 tipů!
|
|
|