„Co tu maj co dělat Arméni, já do Arménie taky nelezu,“
řekl I. M. Jirous, jehož neuronové přenosy uvádějí v nadšení Pavlu Šuranskou
čili: všechny dívky, jimiž Pavla Šuranská je
což přináší do mého spánku vědro radosti
nespím na posteli, ale na vzpomínkách
nespím v noci, spím ve svojí hlavě
(postel a noc jsou pro vás, kteří se dovedete zmocnit skutečnosti)
a zdá se mi:
jdu do obchodu, půjčuju si vaše těla a jdu jako mnohohlavá bestie mnohosměry vašich cest
přestože jsme s příbuznými spojeni sexuálními pouty, spousta mých noh se rozebíhá k útěku před nejrůznějšími nebezpečími
ujíždím v autobusech textů, které jsou zároveň hlídacími psy na cestě k nahé pravdě
tj. k sociálně nepřijatelné formulaci
čím víc dnů mimo nic, tím víc vrásek a proto i šminek
ale klam trvá jen, pokud se necháš vézt
kdo řídí, nemůže pít
ten musí ovládat sám sebe neboli stvořit uvnitř sebe někoho, kdo umí dobře poslouchat
a druhého, který umí dobře poroučet
zdá se, že si půjčuju vlastní tělo a jdu v něm do klubu deskových her Paluba
ošizená o specifickou výsadu selhání, kterou si podržují jenom těla mužská
|