V poslední době jen ztěží zírám
skrz únavu mých krátkozrakých očí,
skrz matné sklo s padajícím přívalem šedi
za dní dosti nevýrazných,
aby je člověk v budoucnu mohl navzájem odlišit.
Budoucnost je velké nic, stejně tak je prázdná minulost,
přítomnost je sice vynikajícím darem, ale pokud víte co s ním.
Pokud nevíte,
máte smůlu,
protože černé nic budoucnosti naplňuje každým okamžikem
každodenní všednost ze které je smrt snadným únikem.
Utečenec hledá ráj tam, kde již dávno je jen prach a doutnající
oharky dávné vznešenosti.
Uteč odtud přece,člověče!
Zde již nenajdeš nic jiného než chcíplou mrtvolu
pána domu, jenž umřel na svoji věčnou ješitnost a psa Satana
ohlodávajícího poslední kousky libosti z nešťastníka
za jásotu věčně zatracených.
Uvědom si, že
domov tvůj je tam, kde prázdnota zvrací veškerenstvo ve věčné křeči tvoření,
tam, kde Moudří se spikli proti rozumu a následují svou věčně
nenasytnou žízeň,
kde z posledního kousku panenství zůstal jen roztavený asfalt,
lepící se na podrážky Spěchajících,
kde pomoc hladovějícím je prohlášena za ( ekonomický ) zločin,
kde noční můry jsou vůči skutečnosti jen pohádkou před spaním,
kde všichni živý otročí Nesmyslu od úsvitu do západu slunce.
Promni si ty své unavené oči a prozři ať ještě okem svým uzříš jak to zde bude vše zanecháno
až všichni odejdou,
a nasaj poslední vzduch nasáklý rozkladem
a napni uši ať uslyšíš kvílení a nářek již odešlých.
A neboj se, pomoci se nedovoláš, protože všichni serou na vše
a vesmír sere i na to jejich sraní na vše.
A sám si také již nedokážeš pomoci, protože jsi stejný jako oni- seroucí na to VŠE.
|