v čajové svíci s vůní magnolií

ztratil jsem hlavu, trvalo to chvíli

než zazněl blues v éře netu

zraněný čmelák nad propastí květu

láska je bestie

slečnou bez kalhotek

hnisavou angínou končívá její dotek

vábívá po loji

křičí na sýkorky

kavárnou křižují

signály morseovky

zase mi šlohla veškeré úspory

zmuchlaná postel

odkoplé bačkory

nikdo ji nezval

-vtěrná tchýně

tabák co zvlhl

ve tvém klíně

opavský dialekt

parkem od Bezruče

chraplivý dech

a srdce sotva tluče

odchází Olomouckou

na kafe do Evžena

miluje umění

prý je jím unesena

je mojí bídou

ta dáma v cadilaku

končívá v kanále

každý vzlet do oblakou

nutí bdít noci

budí za svítání

píchnutí vosí

je tvé milování

v čajové svíci s vůní magnolií

život ten režisér dotáčí parodii

zkouší až váze křehké ucho rupne

v tomhle tom kině chtěl bych vrátit vstupné