zívl a povstal z popela
spáleného listí z loňska
pařáty větví leží na obloze
když se díváš, leží
obloha pomstychtivá v noci v jejich korunách
káva do kulatých hrnků
budeme sedět a povídat si
nakřáplými hlasy
a voda rozmrzelá pokryje okna jinovatkou
škoda, že nežije dědeček se svými příběhy
a Lada, který by nás při jejich poslechu
v té podzimní lži
namaloval