Smrtka

Rány z revolveru dopadají jako zběsilost na bubny

myšlenka v myšlence se otírá o mužství

a ten popírá vzrušení z rána

zaslechne smutný výdech

Ženy, ne dívky se válí po chcíplých pánech

ta podivná postava bez masa a svalů si brousí kosu

vezme tě za ruku hlas ozvěny pekla

z těla vyšlehnou plameny extáze

Utopím se, já se v nich dočista utopím

krouží tu ledový vítr, je jako hladový sup

toužící po ukojení vzít mi duši

vzpírám se