Art´s Birthday 2006 TransDADA Express
13. - 19. ledna 2006
Art's Birthday 2006 je mezinárodním "komunikačním" projektem připraveným a realizovaným ve spolupráci EBU Ars Acustica, Českého rozhlasu 3 - Vltava, Universálním prostorem NoD a Asociací MLOK a řady místních a mnoha zahraničními partnery z veřejnoprávní i nezávislé mediální sféry. Projekt je zaměřen na propagaci vzájemné spolupráce prostřednictvím komunikačních sítí a na možnosti tvořivého použití vysílání zvuku a obrazu a v kontextu současného umění a komunitních vysílacích iniciativ po celém světě.
13. až 19. ledna 2006
Rádio-TV naruby minifestival o úkazech v éteru Komunikační prostor Školská 28, Praha 1 denně 13.00 - 22.00
17. ledna 2006, 20:00 - 24:00
Art's Birthday 2006: TransDADA Express LIVE On - Air, On - Line, On - Site Univerzální prostor NoD, Dlouhá 33, Praha 1 koncert současné hudby, slova a performance
Radio Akropolis LIVE celovečerní REMIX audio streamů z celosvětové sítě Art´s Birthday 2006 www.radioakropolis.cz
17. ledna 2006, 22:00 - 24:00
Český rozhlas 3 - Vltava LIVE živé dvouhodinový přenos narozeninových oslav z celého světa
ČRo3 - Vltava & Produkční centrum ČRo
producent: Michal Rataj
Mediální partner: http://www.aradio.cz/
____________________________________________________ ____________________________________________________
Art's Birthday Party 2006: TransDADA Express LIVE
On - Air, On - Line, On - Site
17. ledna 2006, 20:00 - 24:00 koncert současné hudby, slova a performance
Univerzální prostor NoD, Dlouhá 33, Praha 1 producent: Michal Rataj, Český rozhlas moderátoři: Petra Konrádová, Petr Šrámek scénografické intervence: Pavel Šterec
20:00 / Cecile Boiffin - bicí nástroje, hlas 20:40 / c8400: ABP projekt 20:45 / Skupina C: UnderGrant 21:20 / Sylva Smejkalová & Monika Štreitová 21:50 / c8400: ABP projekt 21:55 / Jiří Adámek, Anna Synková, Lucie Vačkářová 22:15 / c8400: ABP projekt 22:20 / Pavel Fajt: Drum Trek 23:10/ Tomáš Hrůza & Michal Mariánek: Shadows of songs
Cécile Boiffin (*1970) vystudovala Conservatoire de Région de Boulogne-Billancourt, obor bicí nástroje, kde v roce 1991 získala premier prix de percussion. Pokračovala ve studiu na Conservatoire de Région de Paris, kde obdržela první cenu v soutěži Concours Régional d'Ile-de France. Svou interpretační erudici dále rozvíjela na Musikhochschule Freiburg, kde započala její spolupráce s Institut für Neue Musik Freiburg. V letech 1995 - 97 působila jako hráčka na bicí nástroje v Karlovarském Symfonickém Orchestru a od roku 1997 je timpanistkou v Komorní Filharmonii Pardubice. Spolupracuje s řadou předních ansámblů, premiéruje kompozice soudobých autorů a v poslední době je spoluautorkou souboru Cilijen zaměřeného na improvizační hru s textem i komponování vlastních skladeb
Graffitis Georgese Aperghise pracují se sonickou stránkou textu, který je v průběhu kompozice drcený na jednotlivá slova, slabiky, písmena. Skladba využívá čistě jeho zvukovou kvalitu bez sémantické roviny významu. Hlas je detailně vynotován a hráč tak musí využít celý hlasový rozsah. Bicista hraje rukama, při tom se však občas dívá na dvě paličky položené před sebou. Několikrát přestává hrát a upřeně na ně zírá, jakoby zvažoval, zda je použít či nikoli... Skladba vznikla v roce 1980.
Vinko Globokar, Toucher. Skladba byla napsána v roce 1973 pro bicistu Jean-Pierre Droueta, interpreta, který se svým triem Le Cercle významně zasáhnul do oblasti hudebního divadla. Ve skladbě je vztah mezi textem a bicím partem opačný, než v kompozici Graffitis - autor v ní zkoumá možnosti napodobování lidského hlasu hraním prsty na různé předměty. Myšlenka vychází částečně z obdivu k indické tradici hry na tablas, kde každý typ úderu odpovídá jedné slabice. Skladba používá výňatky z francouzského textu divadelní hry "Galileo Galilei" Bertolda Brechta.
<< zpět na začátek
www.c8400.com radio-akustická performance/instalace
c8400 je číslo v hexadecimálním formátu. Moje číslo. Číslo, které jsem... Každý z nás během života obdrží mnoho různých jmen a čísel. c8400 je odvozeno z prvního čísla, které jsem dostal spolu se svým jménem - od mého rodného čísla. V různých institucích jsem veden pod tímto číslem, nikoliv jménem. Takže rodné číslo je mojí primární identitou vzhledem k těmto institucím. Pro svojí síťovou podobu jsem toto číslo převedl do hexadecimálního (šestnáctkového) formátu, který je často používán v oblasti výpočetní techniky. c8400 jasně říká: to je můj kód v daném systému, jsem člověk spojený s tímto číslem. Tento kód jasně odlišuje tuto on-line identitu jako jednu z mých "tváří", která odráží něco ze mě, avšak nepředstavuje mě jako celek.
c8400 stojí proti "humanizaci" informačních technologií. Probíhající (a vždy existující) trend "polidšťovat" technologii a představovat ji jako "přirozenou" způsobuje, že lidé zapomínají původ a podstatu vybavení, které používají. Stejně jako systém banky s vaším číslem účtu - "virtuální svět" je dalším systémem, do kterého se můžete přidat. Je to vylepšení, příležitost, avšak v žádném případě substitut fyzické reality.
C8400 vytváří kompozice s využitím spotřební elektroniky, často s principem zpětné vazby. Elektrické impulzy jsou míseny se zvukovými nahrávkami z prostředí okolo nás. Dříve zaznamenané zvuky specifických okamžiků či prostorů, úryvky ze zvukových nosičů nebo živé útržky z éteru.
Zvukové kompozice v průběhu večera využívají zvuku v prostoru, kde se Art´s Birthday Party odehrává. Zvuková atmosféra prostoru je tak v reálném čase transformována sama sebou - s mojí aktivní účastí. Přítomnost c8400 v daném prostoru plní funkci katalyzátoru umožňujícího posuny v akustických parametrech prostředí. Změna zvukové perspektivy si klade za cíl vytvořit pro účastníky nový zážitek v daném místě a čase.
<< zpět na začátek
elektroakustická performance
MOTTO: "Vypadni z toho gauče!" Mike Leigh (Naked)
SKUPINA c vychází ze zásadního muzikantského předpokladu, že lidi zajímá nejvíc jídlo a zábava. Proto se Skupina C snaží publikum hudebně rozhodit a kulinářsky uspokojit. Z tohoto základního kontradiktu vzniká harmonické souznění mezi agresí a laskavou harmonickou podivností. Jako hlavní zástupce neexistujícího středoevropského UderGrantu se hbitě pohybuje na hranici snesitelnosti a smyslnosti zaměřené do ušních pohárků publika.
Jan Dufek - rozpouštění struny, http://www.33-3.org
Aleš Killian - svařování ruchů Ladislav Želený - zalamování gagbítu http://www.auvid.net
+hosté: Martin Janíček - přebuzené ticho, http://www.mamapapa.cz Rudolf Šmíd - chuťová recepce, http://www.volny.cz/rudolfsmid
<< zpět na začátek
live performance Monika Štreitová - flétna/Sylva Smejkalová, improvizace & live electronic
Vrstvení - Layering (Premiéra) elektroakustická live improvizace pro laptop, klávesy a 4 reproduktory
Kuchyň (2005)
pro flétny a live elektronic Laptop, 4 reproduktory, mikrofon pro instrumentalistu (8 minut) Skladba byla poprvé provedena na koncertě early reflections v dubnu tohoto roku.
Sylva Smejkalová (*1974)
Narodila se v Ostravě, kde vystudovala Janáčkova konzervatoř v Ostravě (obory skladba a klavír). V roce 2000 absolvovala hudební fakultu AMU - obor skladba u prof.M. Kopelenta a také magisterské studium hudební režie. Od roku 2001 se věnuje studiu elektroakustické kompozice třídě prof. Dietra Kaufmanna. V roce 2003 založila společně se skladatelem Michalem Trnkou občanské sdružení 'early reflections'. Své autorské projekty realizovala na řadě domácích i zahraničních scén, zejm. ve Vídni, Ostavě, Praze, Berlíně, Moskvě ad. Je aktivně činná i jako klavírní interpretka současné hudby a hudby 20.století. Jako hudební režisérka spolupracovala Českým rozhlasem, Českým národním symfonickým orchestrem, Českou filharmonií, PP Production, BVA International ad.
Monika Štreitová vystudovala flétnu na ostravské konzervatoři a a na VŠMU v Bratislavě se zaměřením na interpretaci soudobé hudby pod vedením prof. M. Jurkoviče. V roce 2000 byla stipendistkou interpretačních kurzů v Darmstadtu ve třídě Carin Levine a kurzů současné hudby v Debrecíně, které vedl I. Matuz.
Od počátku kariéry je v úzkém kontaktu s předními žijícími autory, jejich díla prezentovala na řadě významných festivalů soudobé hudby - MELOS-ÉTHOS, Mezinárodní festival současné hudby v Bratislavě, Bratislavské hudobné slávnosti, Forfest, Ostravské dny nové hudby, Večery nové hudby Bratislava, Musica Iudaica Praha, Marathon soudobé hudby Praha, Festival Music without Limits - Vídeň, Krakow, Budapešt´, Elektronické jaro Vídeň, Festival ICA Londýn, Music fuer Rawensbruck, Slezský festival v Katowicích, Mezinárodní festival současné hudby v Krakowe ad. Monika Štreitová působí kromě interpretační činnosti i jako pedagožka se zaměřením na nové instrumentální techniky flétny. http://www.cbox.cz/monikast/
21:50 c8400- radioakustická performance/instalace
<< zpět na začátek
Osud jednoho českého politika (Vokální extempore pro jeden mužský a dva ženské hlasy)
Scénář: Jiří Adámek Hlasy Jiří Adámek, Anna Synková, Lucie Vačkářová
Jiří Adámek (*1977) Vystudoval režii na pražské DAMU. V současnosti pracuje na volné noze s věnuje se postgraduálnímu studiu režie tamtéž. V roce 2005 absolvoval semestrální stipendijní pobyt v Paříži. Zajímá se o loutky, nedivadelní prostory, zvuky, texty, a vlastní touhy...
Anna Synková (* 1977) V letech 1996 - 2000 vystudovala DAMU na katedře alternativního a loutkového divadla, obor herectví. V letech 1999 - 2001 měla angažmá v divadlech Minor v Praze a Drak v Hradci Králové, poté absolvovala půlroční tvůrčí pobyt v Anglii a od roku 2002 je na volné noze. Podílela se na projektech v divadlech Nablízko, Minor, Alfred ve dvoře, v Eliadově knihovně, v NoDu. www.mujweb.cz/kultura/annasynkova
Lucie Vačkářová (*1974) Narodila se v v Prostějově. Vystudovala DAMU, kde po bakalářském cyklu pokračovala ve studiu autorské tvorby a pedagogiky u prof.Vyskočila. U stejného pedagoga poté pracovala pět let jako asistentka, přičemž vyzkoušela nejrůznější zaměstnání. V současné době pracuje v castingové agentuře.
<< zpět na začátek
www.fajt.cz
Pavel Fajt (*1957) hudebník, hráč na bicí nástroje, performer a pedagog 1980-87 hudební spolupráce s brněnskými divadly (např. Divadlo Husa na provázku) od 1983 profesionálním hudebníkem (kapely Nukleus, Maňana, Ještě jsme se nedohodli) 1983-90 zakládající člen brněnské rockové skupiny Dunaj (pod názvem Kolektiv) od 1985 duo s Ivou Bittovou 1988 účast na Mimi festivalu ve Francii, spolupráce s kytaristou Fredem Frithem 1989 projekt s francouzským kytaristou Ferdinandem Richardem a Ivou Bittovou 1990 projekt Joseph Boys s Vladimírem Václavkem a Marcusem Therofalem (The Blech) 1991 turné se skupinou The Vogel Europas a projekt s Fredem Frithem (Music Unlimited 91) od 1992 duo s americkým hráčem na bicí nástroje Jimem Menesesem (Songs for the Drums) 1994 projekt s Annou Homler a Geertem Waegemanem (Macaronic Sines, Corne de Vache) od 1993 sólové koncerty, práce pro film a divadlo (Ctibor Turba, Christine de Smedt v Belgii) od 1994 duo s Mikolášem Chadimou (projekt Průhlední lidé / Transparent People) 1995-2001 skupina Pluto (1997 Festival současné hudby Victoriaville v Kanadě) léto 1997 scénická hudba k představení Maska (Divadlo Komedie) 1998-2001 divadelní projekt Hamlet (Nebeský-Prachař-Fajt) od 1998 duo se Stepanidou Borisovou (Yakutské národní divadlo) 2000-2001 skupina The Danubians (Denio, Fajt, Hajnoczy, Kenderesi) od 2000 duo s Wendym Zulu (Ladakh 5-6-7) od 2001 sólový projekt DRUM TREK
Na bicí soupravu hraji již řadu let. Vím o ní dost, a to i přes to, ze jsem nikdy nevyvinul příliš úsilí směrem k tématu jejího vzniku. Přesto - bicí souprava jako celek byla bezstarostně vytvořena pro potřeby jazzu, respektive swingu někdy v meziválečném období, jistě proto, aby se uspořilo. Více hráčů na různé bicí nástroje bylo nahrazeno jedním, který vše ovládal pohodlně sedící na židličce... tedy v dosahu končetin. Držel rytmus a nebyl vidět, dokonalá kombinace...
Ona nezávislost rukou a nohou se potom stala obchodním logem 'bicí soupravy' a během několika desetiletí byla dovedena do nebeských výšin, či výhní pekelných, jak je libo.
To, ze rock'n'roll využil jazzových zručností a zvuku bicí soupravy považuji za historický omyl. Kdyby tomu tak nebylo, bicí souprava už dávno mohla vymizet z našeho povědomí, stejně jako spinet, citera a pod.
Opak se však stal pravdou, a tak za zvuku a ran tohoto nástroje vstupujeme do dalšího tisíciletí - nepoučení a přesvědčovaní o jeho důležitosti.
I já jsem nositelem tohoto bludu a při plném vědomí předchozího se již roky snažím najít takový způsob použití bicí soupravy, aby mi co nejméně vadila. Zapojuji podomácku zhotovené konstrukce, snímám je a elektronicky upravuji, a výsledný zvuk spojuji s více méně klasickými zvuky excelentně znějící soupravy. Mojí snahou za poslední roky je udělat 'dokonalý archetypalní rytmus', takový prarytmus všeho. Rytmické 'lůno'. Tam směřuji. To je můj Drum Trek.
<< zpět na začátek
electronica /live interactive video
Projekt "Shadows of songs" je založený na živé komunikaci světla a zvuku a zhodnocuje zkušenosti práce s digitálním zvukem u Michala Mariánka a s vývojem interaktivních instalací Tomáše Hrůzy. Na rozdíl od mnoha standartních společných vystoupení obou umělců, založených na modelu hudebník + vizualista, se v projektu "Stíny písniček" obě složky, obraz a zvuk, obvlivňují navzájem a vytváří jeden kompaktní audiovizuální nástroj. Klíčovou složkou tohoto experimentálního projektu je světlo, které se tak nestává pouze vizuálním prvkem, ale přímo se podílí na vzniku zvukové kompozice.
Michal Mariánek (*1976) Vystudoval obor Nová Média, Environmemnt a Intermédia na Fakultě Výtvarných Uměni při VUT v Brně, absolvoval Stáž na FAMU v Praze na Faculdade de Belas Artes UL v Lisabonu Výběr z festivalů a výstav a další informace: http://www.muteme.cz/marianek/
Tomáš Hrůza (*1976) Vystudoval ISŠ COP, obor mechanik/programátor CNC strojů a v letech 1998 - 2004 Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, atelier video-multimedia-performance. Od roku 2004 zde vede předmět Interface a software. Na brněnské Janáčkově akademii múzických umění vede předmět Scénické využití videa. p>
Výběr z festivalů a výstav a další informace: http://www.v2atelier.com/ht/
Převzato z webů: http://www2.rozhlas.cz/abp2006/nod.php
http://www2.rozhlas.cz/abp2006/node_live.php
http://www.roxy.cz/program/index.html |