Prales

Kde spousta myšlenek vázne

Tam srdce trpí prázdné

Kde spousta citů kvete

Tam láska budoucnost hněte

 

Jak stromy v pralesích hlubokých

Vztahy rostou do mraků vysokých.

Jak ryby v hlubokých řekách

City se míjejí v tvých myšlenkách

 

Hledají všichni i ti, co už mají

Nedají nic, i ti co už získali

Jaká krutost je svírá….snad tvá!

Ta co by nejradši všem ublížila

 

Život je jak abeceda jsou v něm krátká …dlouhá

Písmenka která i velikost mají různou

I váhu,však myšlenka mění slova pouhá

Písmenko občas schází,pak náladu máš ponurou

 

Čekáš na rohu,prší,deštník nemaje

Hledáš osobu,povahu její neznaje

Tápeš po tmách ,narážíš,bolest cítíš

Kradeš pro sebe klid od jiných..slyšíš!

 

Ty blázne,snad se dočkáš,ten den churavý

Zas stojíš na rohu,deštník už máš však děravý

Tápeš v mlze,už je lépe,bolest se hojí.

Klid můžeš darovat..lásku..těm kdo ji chtějí