Poutník ze země Cha Cha
Poutník ze země Cha Cha
zvedl oči a sundal boty
opatrně kladl prsty
na vyšívanou přikrývku
ze které se divila
hlava staré ženy...
Jemně žvýkal stéblo
a upadl do vzpomínek...
Tam odkud přichází
v zemi Cha Cha
zář úsměvu nikdy nepohasla...
Vysoko, vysoko nad zemí
jako světlo nad popelnicí
a pod poklopem
obyčejný lidi země Cha Cha
mechanický svět mechanických noh
někteří ještě hledali
a po ránu, ještě před rozbřeskem
viděl hodně rozbitejch lidí
kteří hledali a nespali
a stát je přinutil k poznání
že našli.
Nepotkávaj sebe
před kulisou dnů
ze zrcadel hledí stejný tváře
a ať je to jakkoliv ohraný
nepotkávaj sebe.
Ještě včera tam byl
seděl ve svým sedadle
jo včera ještě byl v zemi Cha Cha
poutník výletník.
| 
