červeně červená

dirigentská hůl

pokyne souboru

jedniček a nul

 

a ona podobně opilá

leží tu vlhká a tvárná

už tolikrát ho prosila

 

lásko jsi tak marná

 

hlína za nehty  skryje

zrození křehounké šíje

kde pramení potůček slasti

lechtivě líný mezi ňadry

pak divoce řítí se do propasti

mazlavého klína

nastal čas rudého vína

a první cigarety nesmělé

nehraje na žádné příště

teď vezme si její hýždě

a dříve než pastýř

rozezní zvony

ovečkám

industriální zóny

jeho prsty na struny

nezdarů a zdarů

zahrají skladbu

pornografických tvarů

jimž ona se vysměje

s noblesou ženy

až všechen pot z jeho čela

prosolí sladkost jejího těla

pak propustí dlaně

ze stehen sevření

a sochaři svému

za ně se odmění