Sněží a mezi reklamou běží reklama
Brzy se asi dožijeme toho,
že místo večerního filmu
o automatu Svět
a mandlookých kočkách z Kerska
bude hlavním programem reklama
a pak,
místo lásky a jara
kocovina a bordel,
vajglové soté a babylonský bešamel,
nádherný rána…
ale,
jak říkají,
hlavní je, že to je
a ne ňáký panoramata,
to hlavní bude ta reklama
a pak, ale jenom na pět minut o přestávce,
/i když to už bude marná snaha/,
nastoupí s velkou vervou,
ale stejně drtivý a tupý
životopisně paskvilný
a nivě snivý politický sitcom
plný příslibů a nelepivých slin,
ale nevím, zda do té doby nezahnijem,
zda ho vůbec z pisoáru stihnem,
protože, ač se bude vařit silná a rychlá káva,
nebude nic platno,
křič gól a nezahyneš,
piš verše a nezapomeneš,
probůh, / double decker po Čechách už vyjel/
a pak, aby se zase hlavně stihla
ta ojedinělá reklama…
dnes teprve dvacátá…,
tak takhle si tady pěkně žijeme.
Kdybys tu byl,
tak bych ti řek,
že Libeň se už nepáří s Rokytkou
a že už je stejná jako ta další Velká Praha
a že Velký vůz
ještě není zamořen odpadky a před a po,
po a předvolebními snaživci,
ale že od listopadu pořád sněží,
od pádu listů pořad jen sníh kane,
blíží se doba ledová
a milencům do vlasů
kdosi ochlupacená háďátka dští
a že jim ještě pořád padá
k srdcím stará Praha
a gotická uplakaná rosa
a kouř z přepálenejch buřtů
a barok a pod loubím
mňoukající umrouskaná láska
a uvrzlej ulomenej podpatek a pod ním
tichá a kamenná kočičí hlava,
která se děsí, že bude v návrhu třeba marockým
architektem ze stoleté dlažby bez okolků vymetena,
ale zatím ještě pořád ještě jenom trochu dští,
zatím ne rubínově, ale jenom prosebně
a trochu plaše, pokapuje žlutistě a nesměle
víno žlutavě bílé,
jenže ráno, už zítra ráno to tu může být
úplně jiné,
purpurově do okru,
ale dnes, alespoň k večeru
pořád padá pravda sloky o slovu
a prolíbává se k nim,
chvála Bohu, ještě trochu intimita izolace,
a slast nevyřčeného,
nikdo ještě přesně neví,
jak to jednou nebude…
Jenže ofernetovaná Boží Jezulátka
hrají „voko bere“
a palcát slavné hradní brány spolu s muži měkne.
Genetické kapičky orgasmů
pomateně stékají děravým okapem
jen kousek odtud,
přesně, ale trochu vedle
od středobodu
Ptydepe…
| 
