|
|
|
Možná jednou Autor: basi (Občasný) - publikováno 14.10.2001 (00:17:44), v časopise 29.10.2001
|
| |
Šedavé nebe pod mrakem a k tomu trocha deště,
ale pro mě slunce svítí a vítr mě hřeje,
jak dlouho předstírat vydržím ještě,
že se nic nemění, a ve mně se nic neděje.
Chci letět nahoru a bojím se pádu,
až poprvé budeme se dívat z očí do očí,
že něco jiného, než co hledám, tam najdu,
a můj pečlivě opevněný svět se náhle roztočí.
Před snídaní nasazuji masku hráče pokru,
snad se mi podaří obelstít srdce,
k večeru pokorně přiznávám svoji prohru,
nejde to vzdát se tě jenom tak, lehce.
Jsem žhavé slunce , ty jsi můj chladivý stín,
kapky deště na suché prašné cestě,
chci být čerstvou vodou na tvůj mlýn,
jediný knoflík v neprůstřelné vestě.
Jsi zkrátka ve mně, mám tě pod kůží,
prorůstáš skrze tvrdou slupku,
možná si jednou usteleme na růžích,
červenou pastelkou opravíme hrubku.
|
|
|