|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Roky zapovězené řemeslo, které mohly za minulého režimu provozovat jen státní podniky, se podařilo vzkřísit Jiřímu Krbečkovi z Olomouce. A co víc? Podnikání se mu daří, na výsledky jeho práce neváhají zákazníci čekat i několik měsíců. Jiří Krbeček vyrábí pušky.
“O zbraně jsem se zajímal od mládí a taky jsem střílel sportovně. Vyučil jsem se nástrojařem. Po roce 1989 jsem si v uherskobrodské Zbrojovce dodělal puškařství,” vzpomíná řemeslník. Olomoucká dílna je vyhlášená mimo jiné pažbami, které tvoří Krbečkův syn Jiří. “Jediné stroje, které používáme, j e pásovka a cirkulárka, potom už přichází na řadu rašple, pilník a dláto. Hodně času zabere povrchová úprava. Výsledek ale stojí za to, protože kresba dřeva se zvýrazní a má šmrnc, práce zabere asi deset až dvanáct dní,” vysvětluje puškař.
Výrobky z Krbečkovy dílny mají specifickou značku a prochází přísnou kontrolou státní zkušebny, která je schvaluje k užívání. “Pokud opravuji kovové části nebo vyměňuji celou hlaveň, tak i ta prochází kontrolou. Zjišťují například, zda se opravená hlaveň neroztrhne člověk u v ruce,” říká Jiří Krbeček.
Podle puškařského mistra dnes stále častěji rukodělnou práci střídá pásová výroba. V posledních letech dokonce klasické materiály mnohdy nahrazují plasty. “Někdy k nám přijdou majitelé s plastem a rádi jim ho nahradíme za dřevo nebo i levorukým střelcům vyrobíme pažbu na míru,” podotýká Krbeček junior.
Jak dlouho střelná zbraň vydrží? “Když se o ni staráte, jak máte, tak vám vydrží i sto let. Nejstarší puška, kterou mám, je terčovnice z roku 1863 a dosud střílí přesně. Čím déle puškařinu dělám, tím víc si uvědomuji, jak může být zbraň nebezpečná, a mám před ní respekt,” dodává puškař.
|
|
|