|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
VŠECHNO, CO JSME O SEXU VĚDĚT NECHTĚLI, ALE MUSELI SI TO PROŽÍT z kolekce vatovky Autor: Emmet_RAY (Občasný) - publikováno 8.4.2006 (06:14:46)
|
| |
POTŘEBUJU SEX JAK HAVEL DÁŠU – nápis v jednom ostravském podchodě
Vždycky, když jsme s Alicí šukali, dostal jsem křeč do nohy, anebo dostala křeč ona. Po našem úplně nejlepším sexu jsme leželi zkroucení jako dvě vlhké žížaly, přerývaně jsme oddechovali a třeštili očima – tehdy jsme dostali křeč oba zaráz.
Ty chlupy na koulích by si mohl ostříhat. Už dávno před Alicí jsem ze zdí svého pokoje odstranil všechny obrazy a strop natřel tou nejfádnější barvou. To je snad krajinka od Slavíčka. Žiš já si z tý školy ještě něco pamatuju. To proto, aby mé znuděné milenky dokázaly být aspoň částí své mysli přítomny onomu aktu. Já totiž slyším jejich myšlenky při sexu a pak se cítím bídně. Jé, té skříňky jsem si vůbec nevšimla, podobnou měla moje babička …Nakonec jsem vystěhoval veškerý nábytek a místo postele hodil na zem kus plachty. Výhodou Alice je, že je to kráva. Potkal jsem ji na Nedělní recitaci, společenské akci, kterou u sebe doma pravidelně pořádá má nevlastní teta. Kdysi jsem o tom napsal trapnou básničku:
OSTRÉ VIDLE
Byl jsem v malém bytě
poblíž divadla a cukrárny
přijat do spolku zvaného Sexuální kroužek
patřil mé příbuzné a měl jen dva pokoje
v tom menším se odkládaly kabáty
ten větší měl stůl a dvojlůžko
dva losem vybraní jedinci si to rozdávali
zbytek spolku popíjel a čekal na svůj tah štětcem
bylo jedno kdo měl ptáka a kdo kachnu
protože prdele máme všichni
a los si nevybírá
ve velmi noblesním duchu
jaký jen může být doušek kávy a závan otvorů
jsme se oddávali nedělní recitaci
Hodit na hromadu všechny buzeranty
hodit na hromadu všechny kurvy
a hodit na hromadu všechny buzerantské kurvy
Tak rozhodla bohyně zvaná Sexuální frustrace
a decentně rozsvítila
Nabízí se mnoho problémů, které s sebou taková seance může nést, tím opravdovým problémem byl ale až Hodnotící epilog. Tolik jsem toho udělal proto, abych se zbavil jejich myšlenek, a teď mi je říkaly/říkali nahlas!
Tváříš se u toho, jako kdybys šukal vlastní tetu – nějaký idiot
Tváříš se u toho, jako kdybys šukal vlastní tetu – nevlastní teta
Tváříš se u toho, jako kdybys umýval schody – nějaká husa
Tváříš se u toho, jako kdybys šukal vlastní tetu – další idiot
Nic si z toho, Rudy, nedělej, to se tady nováčkům stává – Alice
A tak jsem potkal Alici. A šli jsme na pivo. Alice je kráva. To se celkem hodí v posteli, ale u piva to nasere. Tehdy mi to ještě tolik nevadilo, ale dnes… Dnes sedíme Na Kuřím Rynku, do hospody před chvílí přišel týpek v maskáčích a se štěnětem vlčáka. Snaží se, učí ho chodit u nohy bez vodítka, pak dá povel a nechá ho sedět pod stolem, občas ho podrbe za uchem, v klídku si popíjí pivko, ostatní taky, já taky, je pohoda. Pak Alice zmerčí psa. „Jezuskote štěňátko!! Hihihi, to je roztomilý!!!“ zaječí tak, že slabší povahy překvapením ukousnou kusy kríglů. „No pocém, poď za mou, póď!!!“ A štěně se zvedá a běží přes celou hospodu k našemu stolu. „No mucliky! Aój! Mucky mucky! Jééé!! Rudy, koukej! On má vousky!! Hihihihi!!!“ Pak si začne něco datlovat do mobilu a štěně, kterého si už nevšímá, se nudí a začne se motat kelnerovi za barem. „Kurva když vlezu do knajpy s čoklem tak si ho hlidam, ne?!!“ seřve poloukrajinský pingl týpka v maskáčích. Ten obrátí oči v sloup, štěně zavolá, usadí ho pod stolem, cucne si piva a Alice dodatluje esemesku. „No pesánku?! Co tam děláš??!! Póď za mou, póď …" Štěně běží, týpek v maskáčích znovu obrací oči v sloup, pingl obrací oči v sloup, celá hospoda obrací oči v sloup, já taky obracím oči v sloup a radši platím a odcházíme s Alicí domů - hrát si na pejsky. Alice je kráva, ale v posteli to naštěstí tolik nevadí. To je ale zvláštní plachta. Už dlouho jsem nebyla s tátou na jachtě.
|
|
|