|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Zachatujeme si?
Zdravím tě, kvítku neznámý
po skelných vláknech Inernetu,
a díky siti, že zas je tu
Ta, která, než jde do postýlky
zradostní moje smutné chvilky.
I Tobě pozdrav pane z dálky,
posílám šnůrku na korálky
tvých slůvek by se neztratila
a dnes mi znovu zpříjemnila
ty chvilky vzácné s tebou tady..
Jenže si někdy nevím rady…
a rdím se studem, který hřeje
a sama nevím co se děje..
tak omluv moji naivitu..
však ráda jsem, že se mnou jsi tu..
Jak rád si čtu ted Tvoje řádky,
a v mysli se zas vracim zpátky
tam,když už se ti chtělo spát,
jsem nedopsal.. ač byl bych rád..
se do náruče Tvoji schoval..
a v tom mém psani pokračoval..
Dneska máš možnost milý snilku,
nemyslím ještě na postýlku
rozhodně ne tu v realitě..
Představ si, že jsem Tvoje ditě,
které ted na pohádku čeká
a možná, Tvoje náruč měká
mně přinese tak sladké snění..
že vydržím do rozednění..
Píši ti lásko po Tvém těle,
a nestydím se, píši směle
o kráse jíž se zalykám,
když se Tě něžně dotýkám..
Píši Ti křídou, piši tuší
píši Ti všechno co se sluší
píši Ti v esperantu něhy
o lásce, která nezná břehy.
Když vnímám Tvoje horké tělo,
Tvou horkou duši, horký ret,
chtěl bych být jenom trosečníkem,
Ty lodí, co mě vezme zpět..
Kam je to zpět, proč odplout z ráje,
proč používat jinotaje,
když chceš se dotknout ráje stropu
a horkost Tvého citu z tropů
i mně tedˇ právě omámila..
Momentik, počkej, moje milá…
doufám že se Ti vrátím zpět..
Manželka se mi probudila…
však nežli napočítáš pět
budu tu zpátky, vydrž, ju ?
OK.. nic neděje se,
Není jenom jeden strom v lese..
Někoho mám na ICQ..
|
|
|
