Ku-ku-ru-ku-ků, ozvala se známá melodie z budíku na nočním stolku. To byl povel pro Jerryho, že může ještě deset minut ležet v posteli a bojovat se spánkem, který na něj útočil ve stále se opakujících vlnách."To je dneska nádherný den, musím vylézt z postele ven", zarepoval a vstal. Složil peřinu, na ní polštář a zamířil do koupelny. Stoupl si před zrcadlo, pravou rukou prohrábl vlasy a začal si čistit zuby. Neustále se vrtěl v bocích a hrdelním zvukem cedil útržky anglických songů. Ranní hygienu ukončil pohledem do zrcadla. Dva kroky ustoupil a na špičkách pozoroval v zrcadle své tělo. Zatáhl břicho, vypjal hruď a spokojeně zamlaskal.
Jerry otevřel skříň a pro dnešní den si vybral nejelegantnější oblek ze všech elegantních. Pro tuto zvláštní příležitost se hodil. Z lednice vytáhl načaté balení pomerančového džusu a naplnil sklenici. Zhluboka se napil. V kapse kalhot ucítil vibrace mobilního telefonu. Leknutím vdechl džus který nestačil spolknout a dávivě se rozkašlal. Džus mu vyletěl z úst a velikým obloukem směřoval ke kuchyňské lince. Jerrymu se podařilo popadnout dech. Mobil nepřestával zvonit. Pohlédl na displej a přijal hovor. " Jsi mě málem zabil kurva vole jeden", spustil chraplavým hlasem. "Jakto ?", zeptal se mužský hlas v telefonu."Ale nic. Co chceš ?", kontroval Jerry. " No, víš jak jsme se spolu naposledy bavili o Janě. Tak jsem ti včera....", spustil mužský hlas. Jerry věděl, že teď nastane vražedný monolog na téma sex ano, nebo ne, je brzy, může to celé pokazit, nemůže to celé pokazit, proto se zvláštním zadostučiněním položil telefon na stůl. Z dřezu kuchyňské linky vytáhl houbu a osušil vyvržený džus, který stékal po kachličkách.
V předsíni ze skříně vybral boty ladící k obleku a několika tahy kartáčem zdokonalil jejich lesk. Boty si obul a zamířil do kuchyně k telefonu, ze kterého se stále ozýval ten mužský hlas. Pozvedl telefon a do mikrofonu řekl : "Ahoj", a zavěsil. Spokojeně se usmál a vyšel z bytu.
Dvacet schodů dolů, pět kroků v mezipatře, opět dvacet schodů, deset kroků ke dveřím a je na ulici. Za ty roky mohl jít poslepu. Na chodníku před vchodem do domu překročil psí lejno. Ti čokli serou všude, pomyslel si. Ale ve své velkomyslnosti umocněné očekáváním se nerozlobil .
Nasedl do tramvaje číslo pět. Minul hlouček stojících školaček a posadil se vedle blondýny s velkými ňadry. Prsatky, jak je nazýval, Jerryho fascinovaly. Pohled mu neustále sklouzával na hrudník blondýny. Všimla si toho a pohoršeně pohodila blonďatými kadeřemi. Okamžitě stočil pohled na druhou stranu.
Tam seděl mladý muž. Byl velmi zanedbaný. Na černém baloňáku byly patrny nánosy bahna. Modř riflí se ztrácela ve špíně. Mastné vlasy ladily s nečistou pletí. Jerry štítivě odvrátil pohled. Feťák, pomyslel si.
Vystoupil na další zastávce. Zamířil do podchodu a vstoupil do malého květinářství. Koupil velkou kytici rudých růží. Jedno poupě si vložil do klopy saka a vyšel ven.
Udělal dva kroky a ucítil prudký náraz do zad a pálení v ledvinách. Udělalo se mu zle. Otočil se a spatřil tu nečistou tvář z tramvaje, která byla stažená do zlověstného šklebu. Byl to ten feťák z tramvaje. V pravé ruce držel zakrvácený nůž. Jerry upadl na zem. Kytice růží se rozsypala a pokryla Jerryho záda. Zpod jeho těla začala vytékat rudá stružka. S podivným rozčarováním Jerryho napadlo, že ta mastná tvář byla zřejmě to poslední co v životě spatřil a v jakési klidné únavě ztratil vědomí.
Dvě ulice od květinářství seděla Hanka ve vinárně a nervózně očima těkala od nástěnných hodin ke dveřím. Bylo deset minut po deváté. Kde jen může být, honilo se jí hlavou. Dnes se měli poprvé setkat. Poznali se na internetu a domluvili si společnou snídani. Vlastně to navrhl Jerry a jí to připadalo originální. Ale asi si z ní utahoval. Jako všichni ti hajzli v jejím životě.
Počkala ještě deset minut a zklamaně vyšla před kavárnu. Z dálky uslyšela kvílení sirén policejního vozu. Z knoflíkové dírky halenky vytáhla rudou růží a vztekle jí mrskla do kanálu na silnici. Mávla na taxík. Jó jsou to hajzli.... procedila skrz zuby a nasedla do vozu taxislužby. |