|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Nebe pod večerem potemnělo mraky a únava nakladla na víčka a na svět temnou tíhu Stromy se ještě nevzpamatovaly z prohýbání v čelném střetu se řvoucím vzduchem a už se začaly ztrácet v roletách deště. Příroda oslepla osamělým křikem hromu – vdovce, jež bušil vytrvale pěstí na kůži nebes. Řev vzduchu přešel v křik ochraptělého světa. Krásný,osamělý na temných stráních a s násobnou ozvěnou uprostřed skal.
Na sklonku noci zanechal jen nahý svět a slzy
|
|
|