TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Madrigal
Autor: Harr (Občasný) - publikováno 13.5.2006 (13:47:18)

Den dohasíná
rytmem deště,
stíny rozhánějí nudu,
toužebná přání
zatím odpočívají
jak třísky vyhaslého krbu.
Podvečer se mění
v beztvaré přítmí,
konejší spící slova
nekonečností času,
v němž probíhá
naše loučení.

Poznámky k tomuto příspěvku

Barča (Občasný) - 13.5.2006 > .... dohasínání, stíny, přítmí, vyhaslý .... --- to je vlastně všechno stále jedno a totéž ... (?) Jinak rytmus pěkný , atmosféra též ....		Body: 4

		<reagovat

Raimund (Občasný) - 13.5.2006 >		Body: 4

		<reagovat

ondřej (Občasný) - 13.5.2006 > připadá mi, že to všechno probíhá v jednom duchu, kdy je nuda, beztvarost, nekonečnost... vyplývá z toho jednolitá vágnost, která by eventuálně mohla být vyjádřením tupě nepříjemného pocitu 3-4

		<reagovat