Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 18.4.
Valérie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Strom mého života nemá slova z kolekce Pod povrchem
Autor: Lola (Občasný) - publikováno 18.5.2006 (01:08:44)
další>

Chtěla malovat.

Vlásky umění přetírá barva osobitých tónů vybraných držícím kouzelnou hůlku.

Jemnými tahy štětinami tvoří nezadržitelné potoky melodie v prostředí nového světa.

Toužila jimi vyprávět příběhy

Sklíčkem odražené harmonie světských stínů na tváři složené písně vzrůstající do smrtících výšin moci.

Božskými tvary prázdných očí nesmrtelnosti.

Beze slov psát, bez hudby skládat

S rukou a štětcem

Odstíny aury stromů, domů, aut a lidí vtisknout do připravené náruče brány k vzpomínkám.

 

Vložit do hmotné části nehmotnou a nechávat ji vyjádřit se.

Z masa součást těla vedou potom nitky hvězd bohů.

A tvoří.

Čemu se věřit nedá.

 

A jestli máte otevřené dveře do vaší mysli, uvidíte víc než barvy zakrývající bílé plátno.

 

Můžete…

Slyšet šustit vítr v kolech vozu v písku, cítit vůni domova, vidět tikající oči šťastných dětských hlásků a na kůži mít dotek kůry starých stromů. Slzy radostných ptáků stékajících po mračnech probuzených z horečky zažívat na svých víčkách, v myšlenkách nechávat proudit dusot kopyt slunečního žáru…

 

Povídání lidských svědomí plazivě točících se na rukách dokola kolébat a tišit..

 

Možná, že vy neuslyšíte nic, potom víte, že musíte chodit po zemi.

Já raději budu létat nad hlavami s těžkými myšlenkami zabývajícími se logickým vysvětlením věcích nevysvětlitelných.

 

 

Existuje jedno místo jménem Umění..

Teče tam řeka, která ho dělí.

Obě strany mají tužku a papír.

Však první má barvy.

Druhá slova.

Přes vodu vede spojující je most..

Říkám mu Hudba.

 

Stojím tam a rozhoduji se.

>Slovy můžu tvořit věty.

Barvou celý svět.<

Stačí jedna myšlenka a …                                       přejdu

                                                    Potom budu žít.

                                                                               Možná taky ne.

 

 

 

                                                                      L.K. dne 12. května 2006

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Natasha_ (Občasný) - 17.5.2006 > Hmmm. Úvod je tak vzletný a tak přeplněný různými útržky obrázků, že je opravdu těžké jej pročíst. Přiznávám, že mě to číst nebavilo.

Pro mě začal zajímavý text až větou Existuje jedno místo jménem Umění.. Odtud pro mě také začíná samotná báseň. Snad to bude znít příkře, ale to předtím je z mého pohledu jen takové jakoby filosofické řečnění.
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 17.5.2006 > Natasha_> 

Aspoň, že jsi si to přečtla

Díky.


<reagovat 
back (Občasný) - 22.5.2006 > Ano. zajímavý textík. 
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 22.5.2006 > back> Dík za přečtení.
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 12.6.2006 > Tenhle příspěvek mně nějak unikl.

Moc krásně vyjádřeno. Moc se mně líbilo. Jen malá poznámka - první odstavec je dost obtížný pro čtení, je tam toho příliš.

ale jinak krása :-) A jestli máte otevřené dveře do vaší mysli, uvidíte víc než barvy zakrývající bílé plátno. tahle věta je naprosto geniální dávám 4,8 bodů s hvězdičkou :-)
Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 12.6.2006 > sibyla> Čaruji se slovy.. Já jsem si to říkala, že tvořím příliš složité věty. Kdyby jsi četla moji nejsložitější větu na čtvrt stránky..  Měla tam být, ale uvědomila jsem si, že na to, že by to mělo vystihovat jeden pocit je to moc složité.(a ještě skoro delší než to celý) Některé věci se nedají prý vystihnout slovy, ale to není tak docela pravda... Jenom je na to třeba takovéhle věty. Ale neni to nic jednoduchého. Strávila jsem nad tímhle strašně moc času. Dávala jsem si pozor, aby se tam neopakovaly slova, abych psala pořád to samý... Tohle je styl, co mě baví. Psát strašně dlouhé věty, které je třeba přečíst víckrát, aby je člověk pochopil.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 13.6.2006 > Lola> To je pravda, určité věci se slovy vůbec vyjádřit nedají. :-)))

Osobně mně dlouhé věty nevadí. No s opakováním slov mám docela problémy, ale už se na to snažím dávat pozor.
pa
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.6.2006 > sibyla> ja s opakováním slov problémy nemám, ale tvořím pak tyhle předlouhé věty:)
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 14.6.2006 > Lola> Jak říkám já: "každý má něco". Ale myslím, že to vypiluješ... :-)))
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 (2) 3
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter