|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bolest je ostrá jak žiletka,
ztráta je časová roznětka.
Vždy zahojí se rány řezné
a bolest neštěstí převezme.
Když někdo city tvé zboří,
je to jako, když srdce ti shoří.
Když někdo pošlape city tvé,
to pak už je vážně zle.
Ať bolest fyzická přetne ta hrozná muka,
kdy psychicky na dně jsem a žalem mi srdce puká.
Kéž nebolí to uvnitř v nás
a rány zahojí nám čas.
Tečou slzy jak moře slané,
to bolet snad nikdy nepřestane.
Jen ta bolest se utopí v hloubi nitra,
můžeme doufat, že zapomeneme už zítra.
Jak přetrpět újmu v mysli naší?
Asi jen realitou – to snad stačí.
Proč zrovna mě se to stává,
když už si myslím, že ta osoba je pravá?
Kolik bolesti ještě prožiju,
dřív než to vzdám, dřív než se zabiju?
Kolik mě všecko stálo slz
a teď se mám jen dívat skrz…
…skrze zoufalství naše
a snažit se vylízat z té hrozné kaše.
|
|
|