|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Co teprv bude,
už teď je minulostí
a vše, co bylo,
stane se zas.
Neboť čas má háčků dosti.
Leč setrvávat v přítomnosti
nás jako cesta odnikud nikam
nedovede k cíli snáz.
Chceš znát osud lidské společnosti?
Zeptej se dějin.
Každý náš omyl vypoví ti rád,
jak moc touží se zopakovat.
Zeptej se tvorů,
jejichž kosti křičí z močálů a blat
co se znova bez milosti
pokusí všechno zlikvidovat.
Nelíbí se ti to snad?
Ignorace faktů budiž tvým lékem na starosti.
A hrobem pravnoučat.
Jako epitaf si potom můžou dát:
"Vždyť on se jenom nehodlal ptát na blbosti..."
Ne, opravdu se není čemu smát.
Věz, že každý nese zodpovědnost
za celé lidské pokolení.
Kdyby ses probudil ze svého snění,
co všechno mohl bys dokázat!
Je to až k zlosti.
Škoda, že kdo hovoří o marnosti,
nemluví nikdy krátce.
Vnímáš, jak rychle se svět mění?
To se nám začíná stahovat
časová smyčka na oprátce.
Ale dost už bylo krutých pravd.
Stejně nikdo slzu neuroní
za strasti příští generace,
za mrtvé duše z cizích řad.
Holt některé věci vždycky budou v módě.
A kdo myslí si, že změní se to snad,
je větší blázen,
než kdo pod peřinou chce se schovávat.
A lidé křičí, čí je to vina,
koho že mohou potrestat.
Pandoru, ďábla, vědu či osud?
Prý příčiny následků odtekly s vodou.
Škoda, měli by komu nadávat.
A lidé rádi dál se budou ptát,
kdo nás teď spasí a kam se poděl bůh?
Prý nikdo ho neviděl poslední dobou.
Není divu, vždyť to naše lidské plémě
zatím neshodlo se na jeho jméně, vzhledu, množství,
ani na adrese.
Konec konců, třeba sedí právě vedle vás.
Čeká, až podáte mu ruku, aby vám mohl požehnat
a provést vás skrz údolí stínů
všech našich křivd a zrad.
Kdo ví, třeba i snaha bude se počítat.
Jednou, až začátky skončí a konce začnou,
až průběh přestane posouvat se vpřed,
až hmota umře a dimenze se zbortí,
a ztratí už smysl bojovat,
směli bychom pak se ctí odejít,
nesmrtelní v nekonečné dokonalosti...
No a nebo taky ne.
Ale můžem pro to aspoň něco udělat.
|
|
|