vítr nabrán vzdechem, šlehající o skaliska

hudba rajským dechem - přes ucho, přes mozek

do duše se dere, slovem vepsaným ve tvarech

bez závoje, drží si své – zarputile vyjeté koleje.

vítr vane, vítr žene - mráz dechem roztaje

pěna z úst k zemi padá

ústa mlčí - kolik panu pane?

hanba vám - dalším

s rukou v ciferníku narovnat ručičku

…jeden se snažil

svět zdál se mu zahalen rouškou

…vzteku - tlaku se nevyrovnal

špatně na špici se bavil

jedno malé bezvýznamné zrnko - více než hrst suti

za kamenem kámen padá

…ulice v prachu – pachu krvi.

Já - svět, chci být, co bylo dříve bez lidí

nebát se a žít - bez výčnělků

v řeči místo pro spravedlnost

…kolemjdoucího oslovit

oko okem moudrého starce

ruka rukou stvrzena