|
Zlatá brána
Tvá ústa jak ta zlatá brána,
kterou vyjde mraky lidí už časně zrána.
K té bráně zlaté jen jeden zlatý klíč,
jenž nelze sebrat a zahodit někam pryč.
Tou zlatou branou už prošlo tolik poutníků,
však každý měl jiný úkol, ty jeden proutníku.
A i tahle brána má tvrdě cvičené zbrojnoše,
na které je těžké zapomenout a hodit je do koše.
Ale zlatou bránou občas protančí i krásné víly,
které dají mi chuť do života a nové síly.
Už dlouho mě tahle brána všelijak láká,
protože je tvora, zlatíčko, a ne toho darebáka.
Proto už chci Ti snad věčnost, Ty můj broučínku,
dát tu nejsladší pusinku.
| 
