TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

>		Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Šacení egilova šacení
Autor: swedish_nigg (Občasný) - publikováno 3.10.2006 (14:54:56)

Šílená svině (Občasný) - 6.10.2006 > No, teda, slušný ptydepe. Jseš asi v prvnim ročníku co? Myslím, že jediné, co má žz tvé studie hlavu a patu je posledních pár slov "vztah minulosti s budoucností, vyjádřený jakoby teď". Ač si myslím (sám dělám s oblibou gramatické chyby, zvláště pokud se jedná o věci, na nichž mi tolik nesejde), že spojení "jakoby teď" nevystihuje, co chceš přesně říci. Te zbytek, až si přečteš za pár let, tak se zhrozíš, ale to je normální. Tyhle šoky od "prváku" přicházejí ne dřív jak za pět let, asi...nejčastěji bych řekl asi s praxí Za vyloženě perly považuji: 1) "Místním určením básně Šacení je vztah. Vztah mezi pokojem se skříní a tím, jaký výhled pokoji poskytuje skříň, bilaterální vztah vnitřního a vnějšího světa, který se nemusí slovy rozprostírat za okny, jelikož ho může evokovat to, co je v pokoji, ve skříni." 2)Příznakem skříně, která je otevírána je pokoj – neocitáme se tedy díkybohu v hangáru, vždyť „tryskový motor není pro básníka“! Jsme v pokoji, v jakémsi intimním světě, v němž se aktualizuje naše vzpomínání, ve vnitřním časovém vědomí (E. Husserl), které se vztahuje jak k aktuální přítomnosti, tak k té, která už je nepřítomná. 3)To, co přítomně přichází, ale ještě tu není, tudíž je stále ještě budoucí, je podzim. To, co je mrtvé, ale stále ještě přítomně trvá nebo už odeznívá do minulosti, je léto. 4)Léto a podzim jsou roční období, periodicky se opakující a po sobě jdoucí – ztělesňují kontinuitu i jednotu kruhového časového schématu. Je to prsten, který sklouzl z prstu kostry, který se kutálí ze hřbitova jako páté kolo utržené z vozu utrženého z řetězu a přitom zůstává týmž prstenem. Cykličnost zažíváme rok co rok, a proto dokážeme s básníkem v přecházejícím létě, větřit podzim ještě předtím, než zežloutne listí. Tato důvěra odpovídá zvyku (habit), jehož nutným protějškem pro fundaci díla dílčími estetickými kvalitami je novost (novelty), jíž je například konstatování, že něco/někdo, jehož atributem je živoucí smrt, dřevo na kost, právě přichází „tam, kde je, mluví jen bytí – což znamená, že řeč už nemluví, ale je, oddává se čiré pasivitě bytí,“ jak by řekl M. Blanchot. Z návyku čtení jdeme s básní tam, kde nás opustí. 5)Dominantním reprezentovaným předmětem první strofy, předmětem, který stojí hierarchicky nejvýš (příslib záchrany), co se týče samotné předmětnosti, je skříň a to i přesto, že ze syntaktického hlediska je nevlastním přívlastkem ramínek (šatů). Mohli bychom však říci, že z hlediska časoprostorové analýzy je skříň jejich místním určením, a z toho důvodů stojí nad nimi, zajímá nás totiž předně organizace (organization) reprezentovaného prostoru. V situaci onoho vězně si rozhodně představíme spíš skříň bez ramínek, než ramínka bez skříně. Od této chvíle budeme přisuzovat prvkům jejich místo v temné hale. Ale já bych řekl, že to je skvost celkově. Pro samotný začátek bych, vzhledem ke tvým schopnostem, raději začal psát ich-formou. A když už chci psát jako by vědecky, dal bych si pozor na taková spojení jako "nedostatkem bude chybění..." Další věc je, že lidé, zvláště kteří v takovém či podobném oboru začínají, trpí jakýmsi pocitem vlastní přemoudřelosti a naprosto nesmyslně strkají celou řadu těžkých vědeckých termínů tam, kde nejsou nejen nezbytné, ale spíše poukazují na potřebou studenta se blýsknout, jak to umí všechno používat. Na druhou stranu se jim, jako tobě stává, že říkají naprosté banality a tváří se u toho kdovíjak vědecky, ale to už patří k meritu věci...Složitou a místy nejen, že nesrozumitelnou a neobratnou úvahu vedeš k naprosto jasné věci, kterou citlivý čtenář pozná okamžitě...působíš tak dojmem "dottore" z komedie dell´arte, který mumlá latinu, řeštinu a patvarštinu dohromady, tře si vous z prava doleva a zleva doprava až přijde služka a řekne, že paní domu má zaražený prdy... Co se týče Holana, nevím, jestli je to zrovna šťastné a trefné připomínat. Dávat skříň dohromady s hangarem a pokojem a pak ještě Holanem... jedna z poměrně těžkých věcí není ani tak využívání cizích slov a odborných termínů - ale nalézání spíš relevatních příkladů a objasňujících přirovnání, to je něco, co má opravdu hodnotu...trénování takové věci, skutečný obsah (něco, co chci říci, pokud možno nového či pozoruhodného)a umění to zprostředkovat čtenáři je něco, co dělá skutečného mistra mistrem - myslím. Ale hještě jedna věc, je k tomu, Švejdo, nezbytná. Sebekritika, schopnost podívat se na svůj text očima čtenáře, dokázat také částečně myslet za něj. Domýšlet za něj. Adios! P.S. Jinak nechápu, co máte všichni s tou pokorou. Začínám si už myslet, že Egil je nějakým velmistrem pokory literatuře a kolem sebe má bandu spanilých rytířů. A každé ráno večer a poledne se všichni dohromady modlí před čtyřverším nalezeném v nějakým menhiru. Matně si vzpomínám na tvou, řekněmě bláznivou, reakci, když jsem dal Egilovi za tuto báseň dva body. Moje otázka zní: Zamýšlíš se nad názorem jiného nebo jen slepě (oddaně) Egilově, řekněme "talentu" sloužíš? Jedná se ovšem o řečnickou otázku, neboť já si na ní díky dikci tvé reakce, dokážu odpovědět. Smysl vědy, jak ovšem asi nevíš, ale nespočívá v nějaké slepé oddanosti předem daných dogmat - jako tomu bylo např. ve středověku a je tomu v mnohém i dodnes. Věda, dovol mi to poněkud neoprávněně učitelské řečnění, je dobrodružství z objevování. Předpokládá něco ve smyslu spíše Ensteinově "hledat důkazy i proti svým tvrzením" než ve smyslu náboženském "víra vede rozum". P.P.S. Vzhledem k tvé formulační schopnosti a jistému nekritickému obdivu, se zeptám trochu mimo soutěž: Nejseš snad ty ten můj roztomilý poněkud prvoplánový alternick? Pokud ne, ber to jako takové droboučké pošťouchnutí a pokud možno nevystřeluj hned arzenál těch nádherných slov na všelijaká přirození, jež správný intelektuál také jistě musí znát - samozřejmě, proto aby byl v kontaktu s jazykem a rozuměl, co jiní mistři - řekněmě mistři ksindlů - říkají a co tím míní.		Body: 2 Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Šílená svině
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game