TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Sračky
Autor: čmelák (Občasný) - publikováno 9.1.2002 (00:10:29), v časopise 27.3.2002

Zefram (Občasný) - 10.3.2002 > Nevim, proc jsi to ode mne necekal. Kritizuji jakykoliv nazor, se kterym nejsem spokojen a jehoz autor to alespon trochu mysli vazne (je tezke se bavit s nekym, kdo sve nazory pouze vykrikuje a takovym lidem je dobre se vyhnout). Ostatne tento pristup je vyhodny, musim sve nazory formulovat jasneji, nachazet lepsi argumenty a premyslet o takovych aspektech veci, ktere by mne nemusely ani prijit na mysl. Navic by ode mne bylo ostudne hlasit se ke kritickemu racionalismu a zaroven se kriticke diskusi vyhybat. Takze na tom opravdu neni nic prekvapujiciho. A ted uz nesmlouvave k veci. Nesouhlasim s nazorem, ze nabozenstvi je transracionalni, jiste je totiz iracionalni (zde podotykam, ze polozku disracionalni bych vypustil, jelikoz patri do iracionalniho). Tady jsem trochu na rozpacich, nebot v tve poznamce 1 je vlastne receno, ze vira je iracionalni, coz koliduje s jeji avizovanou transracionalitou. Za platne si dovoluji povazovat pozdejsi pojeti. Ma predstava je asi nasledujici. V podstate mohou existovat dva stavy, pricemz ten druhy je prakticky zrejme nemozny, coz ale zanedbavam. 1) Pravda je pritomna = existuji pravidla usuzovani, ktera prideluji jedontlivym vyrokum jejich pravdivostni hodnoty. 2) Pravda neni pritomna = pravdivostni hodnotu nelze pripsat, informacni obsah jakehokoliv sdeleni je presne nulovy. O tom, proc bez pravdivostni hodnoty nelze nic rikat (respektive informacni obsah je nulovy), jsem uz mluvil a nezda se mi byt nutnym to zbytecne opakovat. Myslim, ze na te uvaze neni nic, proc by nebyla zrejma. Prvni pripad vlastne znamena pritomnost nejake logiky, tedy pravidel usuzovani. V tve tabulce jde o prvni dva body, racionalni (vyhovuje pravidlum logiky) a iracionalni (logicky nesoudrzne, chybne). Druhy pripad je transracionalita, nic neni receno, pravda neni pritomna. Jak jsem uz zminoval, nabozenstvi neco urciteho rika, sdeluje lidem jiste hodnoty, postoje a odkazuje se na skutecnost. Pak je tedy nutne racionalni nebo iracionalni. Samozrejme se priklanim k druhe moznosti, mluvil jsem o tom jinde. Transracionalni neni prave proto, ze se snazi neco sdelit, coz transracionalni diky nepritomnosti pravdy vubec nemuze. Transracionalni totiz nama absolutne zadnou hodnotu. Wittgenstein tuto kategorii zavedl, ja se toho drzim, nicmene podotykam, ze pouze a jen z metodickych duvodu. Nic totiz transracionalni neni a byt nemuze. Umeni tam take jiste nepatri, protoze neco sdeluje, je tedy racionalni nebo iracionalni (podotykam, ze tahle kategorie se vztahuje pouze a jen na logickou konzistenci). Transracionalni vubec je neuveritelny problem a jeste se s nim budu muset poprat. A vysledek nevidim nijak optimisticky. Uplne chapu tvuj postoj, sam jsem zatim ustavil separatni mir. Ano, nabozenstvi je neuveritelne omezujici a rigidni system. Sice neni transracionalni, to vsak nic nemeni na tom, ze jde o odsouzenihodnou nemoc lidskeho mysleni, nedostatek kritickeho rozumu a schopnosti uvedomit si vlastni moznosti. Buhuzel nabozenstvi a duse jsou temer totez, podobne nesoudrzne blaboly. Rekl jsi, ze druhe bych radeji nemel potirat, spise je uvadet na cestu, na ktere si sami uvedomi vlastni omyl. Obavam se vsak, ze dogmaticke mysleni je natolik dokonale uzavreny system, ze jedinou cestou ven je znicit jej. Z vlastni zkusenosti vim, ze bavit se s vericim o vire, Bohu atp. nebo s ducharem o dusi, nema valnou cenu. Za hradby mlceni a ignorance se nelze konvencnimi zbranemi dostat. Ostatne rekni sam, zda se ti nekdy alespon podarilo nahlodat nejakemu vericimu jeho presvedceni. Mne tedy ani v nejmensim. To, co jsi rekl o Foucaltove nazoru na pravdu, je platne, pokud se ta pravda tyka realneho sveta, naseho priblizeni k jeho objektivni povaze. Nemuzes ale zastavat myslenku, ze nic neni jiste, jde o paradoxni nazor. Neni-li nic jiste, pak nemuze byt jiste ani to, ze nic neni jiste. Bezrozporny nazor je jedine ten, ktery pripousti, ze alespon neco muzeme jiste vedet, absolutne jiste. Vyplyva to ze samotne pritomnosti logiky jako nastroje rozlisovani, pridelovani pravdivostni hodnoty. Je-li pritomna, pak muzeme vedet jiste alespon to, co vyvodime ze svych axiomu. Opak je kontradikce. Mam jiste pochyby o tom, zda zvirata jsou vubec schopna resit otazky smyslu. Jejich primitivni mozky k tomu nejsou vybaveny. O to vsak nejde. Spise me prekvapuje tvuj duraz na transracionalitu. Ukazoval jsem, proc nemuze byt relevantni cemukoliv, co ma informacni hodnotu, proc tedy vlastne nema valny smysl se ji zabyvat, pokud tedy nejsi, jako ja, lehce posedly gnozeologii. Nechapu vsak, proc bych mel byt z transracionalni zkusenosti deprimovan, jak by mne vubec mohla deprimovat, tedy vyjma obtizi, ktere musim prekonavat v usili o jeji lepsi pochopeni. Volne parafrazujic Konrada Lorentze konstatuji, ze kdokoliv jednou poznal rozmanitost a krasu sveta, nemuze jinak nez byt nadsen a nemuze postradat smysl a cil sveho zivota. Odtud muj optimismus. Pokud jde o bod dva a tri, myslim, ze bys je mel podeprit, pro konzistenci je to jiste nutne. Ja osobne te nemohu a ani nechci pranyrovat za to, ze se ti do toho nechce. Popravde jsem nazoru, ze to ani nelze. Prosim te jen o to, abys na tyto dva body nezapomnel ve svych uvahach. Drtiva vetsina lidi je bere jako fakt, zadne dukazy ani nepotrebuji. Ovsem vzhledem k tve "kartezianske" vyzve na pocatku, by myslim bylo dobre si alespon byt vedom nepodlozenosti techto nazoru a zachazet s nimi opatrneji, coz mi ubere jeden cil a dopreje klidneho spanku.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zefram
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + pět ?

Napsat autorovi (Občasný) Nepublikovat mimo Totem.cz

Addictive Zone Orbital Defender Game