Popošichtí

Neúnosně zatížené balustrády

se vypínají nad ostře mdlé a

problikávající oharky ohlodaného

i všepohlcujícího kříže

Pánů kontinentu Evropy,

nejdříve vařících pivo

a pěnové právo,

už dávno přetaveno,

vplouvá přeplněnými chrliči Svobodných,

ale už Zedníků

do košer degustace práva nevarného,

Ne marně

A už dávno

Pijeme pivo

A nikdo už neví z jakého chmele

A nikdo už neví jak se to

Vlastně všechno a kdy

Stalo…

Degustujeme

A nejlépe brzy k ránu,

Vprostřed Babylónu

Ctíme ještě trochu Česko

A jeho kmenový jazyk

Nové nikde

A staré v Pánu…,

Někdy nervy,

Jindy zase jen šarvátky

A v mimosmyslovém vnímání

Jen další pohled do tebe je

plánu…Ukusujeme se

a  nevíme, kde hledat sebe,

natož Máří, natož Magdalénu…

kružítka a úhelníky jsou složeny

pod stolem v hostinci jménem Ká

a nikdo už ani nepomyslí na to,

že by pod pípou hledal další písmena…