Jako dláždic svými slovy dává útočník levačkou góly, né však teď a nyní
sudí… pískat se mu nechce, když do nohy soupeře kopne lehce
míč mířící na tyč lízne ruku kupodivu měkce v postoji statnému
a všemi mastmy mazanému bývalému druholigovému …brankářovi
…
inu jak už jen to ve fotbale bývá, kdo píše perem rád se dívá
a se zapálenou cigaretkou v dýmu se skrývá …ouřadující předseda
vedle fanda fandí teprve když střílí vstává a už předem křičí gól
jémine jako vždycky tyč mine, tak tohle je naposled
ten co stojí a zuby zbrojí sotva popojde, leží v křeči
dělej ty sparťane ať vás gól nemine jako užívat si noci doma
tedy místo světel svíček vnáší chuť do hry míček v rytmu zábavy
…
to je nemilé kácet se zavile od kopaček nájezdníka z přespole
sudí se konečně chytá dechu rozhodně táhne na desítku
o tomhle zákroku a jeho proroku bude si denní tisk vyprávět
že by se blížila ona chvíle, kdy z kopačky je cítit blíž nez na hony míle
jeden dva tři míří šlendrijánsky do vinglu boduje pro diváky
…
za konečného stavu ovace bouří v davu trenér bude zase vivádět
hráči pobírají díky avšak těší se již na knedlíky od svých maminek
dalším vítězstvím do čela tabulek, kdo to věděl vyhraje na tiket
stadión opouští poslední noha zbyla jen pouhá slova na zemi se válí kelímek
|