(článek, publikovaný v týdeníku Naše rodina)

Pražská Němka Grete Popperová (1897 - 1976) patřila ve 30. letech minulého století k uznávaným amatérským fotografkám. Bez její účasti se neobešel téměř žádný předválečný salon amatérské fotografie. Přesto máme o jejím životě máme jen kusé zprávy; od války už navíc svá díla nikdy veřejně nevystavovala. Její prvorepublikové snímky jsou však i po sedmdesáti letech velmi působivé, jak ukazuje současná výstava v pražském Obecním domě.

K nejzajímavějším vystaveným fotografiím patří Popperové pražské momentky. Z oken pojišťovací firmy, kde pracovala jako sekretářka, fotila ruch na Václavském náměstí – ve sněhu, v dešti, za různých ročních dob. Objektivem zachytila pražské kavárničky i Karlův most z neobvyklého úhlu pohledu. Dobu opravdu nenávratně minulou pak připomenou její snímky bruslařů a hokejistů, prohánějících se v Praze po Vltavě. Působivé fotografie si přivezla také z ciziny – ať už jsou to chvíle odpočinku na lehátkách u moře, alpské louky nebo štít Matterhornu. Nebála se pohrávat si ani s detaily, jakými byly odrazy světla v kapkách na pouliční dlažbě.

Popperová se ovšem věnovala i ateliérové fotografii. Její kompozice ženských rukou, které svírají rukavice nebo drží mísu s hrozny vína, důmyslně využívají světla a stínu a připomenou snímky fotografčina vrstevníka Josefa Sudka. Třetím objektem jejího zájmu byly portréty – ať už snímala slavného houslistu Jana Kubelíka nebo slovenské venkovanky, dokázala jim dát punc osobitosti a svébytnou krásu. Česká veřejnost může být opravdu ráda, že se pozůstalost této mimořádné fotografky víceméně náhodou zachovala až do dnešních dnů.

Výstava je otevřena až do 7. ledna.