rty rudé od vína

představení začíná

v zrcadle se míhá obraz prazvláštní

identita dvojí

v něm se prolíná

v lidské komedii je to role podivná

schází naplnění

dolít pohár po okraj

na své ztělesnění si zatím jenom hraj

zvyky zaryté pod kůží

těžknou jak železná košile

parfém co voní po růžích

po kterém cítíš se opile

bezděčné grimasy

hloupá gesta

znáš to

ta stará obnošená vesta

v zajetí vlastního klamu

žiješ celé roky

přetvářka a faleš

řídí tvoje kroky

slova plný jedu

jako hadí sliny

říkáš je ty

nebo někdo jiný