déšť oprášil barvy na paletě podzimu
stromy se předhánějí v extravaganci
všechny tóny země jsou letos -in
jen trocha zármutku
a kapka bolu
špetka zklamání
na špičku nože hořkosti
a přiměřeně slz
kořením spíš šetřit!
nechat uležet
a recept na první polistopadovou depku
je tu
stálo by za pokus: zředit alkoholem a dát k ledu
Ne.
Nejlepší bude, když k ledu odejde celá depka,
my se jen tak nedáme, viď?
Posloucháš mě vůbec?
Na mě ti něco dolehlo...
Jakoby smutek roztáhl objemná křídla
a spočinul na mých , už tak unavených ramenou
Představ si ho jako motýla.
To byl kapitální exemplář!
Když vidím ty pocuchané nervy...
A zdál se tak neškodný...
No zdání klame.
Příště mu to natřu, že ho známí nepoznají.
Žádné Paví oko, žádný Otakárek,
zmaluju ho jak cirkusového klauna.
To by v tom byl čert, aby mě nerozesmál.
Dodnes vévodí mé sbírce nálad.
Vystrkuje tykadla(růžky) vždy, když venku přituhuje. Co sem lezeš?
Pro takové jako ty tu není místo.
Táhni ob rameno.
|