Kreslím lva

 

Rozsvítil jsem si baterku
a na zažloutlý papír namaloval lva.
A hrnec, s kulatýma ušima.

Lev je silný a trochu domýšlivý.
Jenže se mi vždycky schová
za hrnec
a kouká skrz uši.
Bojí se, jak za zdí někdo křičí:
„Ty seš voopravdu celej ty, ty…
Proč jsem si tě brala?“
„Prosimtě nech toho.“

A už je zase za hrncem.
Tak mu musím zpívat pohádku
o lvu, který žije daleko
v Ninive a Damašku
kde je teplo
a kde se daleko míň křičí.