Na bedra léta
obloha převrací slova
Les s vůní muškátu burácí
s vůní muškátu burácí
ó má ramena
široká neboť ze zlata pod zářícími tvářemi
Vyšlete houpačky noční můry
nad duté střechy
sezónní knihy
V dálce
vrčí lopata senosečí
kosí sněť strak
daleko v prostoru
sevřený rostlinným jasem
Rozjasněte kůži dne
a ústa kmitající touhou
otočí klíčem
vyperou své velké prádlo z kopretin
při útěku
ranního vlaku z pláně
Vířivá křivka kde utiší se boje
Žebřík dospělých ptáků
při odpoledním útoku zasažený hvězdami
teplá harfa pohledů
přidušeně zvyšuje hlas
na úzkostlivých staveništích naděje
nekonečný úsvit obyčejných věcí
přijdou jedněmi dveřmi
vstoupí
na noční oslavu ztracených kroků.
|