miroslawek (Občasný)

Ano, právě v onom domýšlení je skryt princip básnického jazyka. Ten se přece nezaobírá sdělováním, že je noc černá, ale ztvárňuje věci normálním jazykem nesdělitelné. Kdyby tomu bylo jinak, nebylo by nám poezie třeba.

Hezký je takový prostinký příklad z Hrabáka (z které básně jej vzal on, netuším): pršelo jim štěstí. Kdo mi tohle opíše v próze - aniž by se něco ztratilo, má u mně flašku a nehynoucí obdiv.