TEP NEBE 

Když srdce cítím

až v hrdle,

věčné mně přijde

naše milování,

buší,

jak tep nebe

a žiji

k té době

vzpomínáním…

A  když děje

matky Země

promluví,

ve spojení

a v rozkoši

…jsem

pro svojí lásku

na rozdání… 

Každičkou částečku

duše i těla 

stejně cítím 

…nejsem v té chvíli

nesmrtelné  snad

muž ani žena,

jsem posel dědictví

nádherného