TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Po dvojicích
Autor: Natasha_ (Občasný) - publikováno 12.3.2007 (21:11:59), v časopise 27.3.2007

čtenář strýček Julius - 6.6.2007 > No. Je to takové všeobecně poetické, necítím v tom Natašu. Počněmež nejprve nejasnou kauzalitou na prvním řádku: tramvaj se cuká v jitru nebo cloumá jitrem? Příslovečně něco určit pomocí "po" je takové obecně básnické, ale působí to jako betonový most vedle visutého lana přes propast mluvící jazykem kečua - tedy šedě. Oblé ve spojení se zadnicí nebudu kritizovat, o zadničních adjektivech jsem doposud nepřemýšlel. Ale je to zase takové nijaké adjektivum. No tak mají oblé zadečky, a co? Následující řádek je zase takový klasický, nepřekvapující, počínaje obrácením předmětů, konče byznysmeny (mezi tím nic není, protože mezi tím nic není). Když popisovat takto, zkus myslet na Benna a jeho "Noční kavárnu". Použít jako nahrávku na záverečný tah na bránu právě tramvaj, která, alespoň pro mne, Brňáka, vyskytuje se prakticky pouze ve dvojicích, poněkud pointu shazuje (nehledě na to, že na to, že pointa přichází, upozorníš tím "ano"). Třetí řádek od konce se mi jeví jako nadbytečný. Navíc pointa má dost nešťastný slovosled - já bych dal něco jako "pouze měkká záře prenatálního slunce je jen jedna", aby ta "jedna" byla na konci. Ale jinak ano, je to pěkná básnička. Jen, pokud by to byla hora, Everest to zatím není. Ale v Asii už jsi (to je kompliment).

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + pět ?

Napsat autorovi (Občasný) Nepublikovat mimo Totem.cz