všem těm allegrům ve větách
pro jakousi „zlou celou -zocelenou monotu-„
řekni prostě samota a smutek
řekni prostě o svých problémech co kdo kde kdy a jak stručně:
„původně kulhající vítr zaklepal na šrapnely tašek
do prasklin vklouzla igelitová symfonie
převedená na jinou škálu vtékání
zvuk opět sliboval -v notách už není šílenější tvar-
v hladové noci s pomstou sfér
osminky ston anné planou ---„
řekni jasnou a spořádanou větu
řekni česneku ať prořezává maso
ať se reportáž z nakládání okurek zvrhne v opravdový večírek
drž se mojí mysli -mých vidění-
a vrstvy nerozeznatelných znělců nech prostě znít
vrstvi jen v jednoznačných barvách
a metaforám vytluč okna
- vítr nemůže kulhat a klepat
- tašky nejsou šrapnely
- igelitová symfonie zní moc schválně
- tak popiš tu škálu
- slibný zvuk možná
- ten tvar jsi tedy neviděl a neunesl
- najez se a uvidíš sféry přítulné
- máslo pak dávej do ledničky
a vůbec jdi spát
urážíš viditelnou skutečnost
když tě vidím jak jsi pod obraz
a nešermuj mi tady smrtí či úzkostmi
nech se vyšetřit
nebo to nech na policii
pokud máš pravdu a život přejde autenticky po tvém krku
|