Obdiv

Bývám udiven, jak s obdivem
ti lidé z davu vzhlíží
na hlavy celebrit.
Copak jest možné tak zaslepeně
věřit v dokonalost ženě
co vše shodila?
Copak tak slepě dá se věřit
do rukou se svěřit
muži bez citu?
Vždyť z toho mála, co zaslechli jste
bylo jen zrnko z celé pravdy,
zrnko umě nalíčené.
Což dáte se tak snadno polapit?
Vlastní názor, ten tu mnohde chybí
a tichý nářek lidí ze všech koutů slyšet.
Lidí ošálených a bez opory,
co přijímají cizí řeči na pavlači
za své přesvědčení.
Což nemáte zbytek soudnosti?
Zahoďte obdiv k blýskavým fóliím
co vám jak malým dětem oči pomátly!
Zahoďte obdiv a vypěstujte úctu.
Úctu k těm, kteří si to zaslouží.
Je jich hodně, nemyslete.
Tiší a skromní, bez potřeby sebechvály,
dělají to, co je třeba.