|
| |
 |
Roční období
Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 3.5.2000 (23:34:16), v časopise 4.5.2000
|
|  |
Chtěl bych začít JAREM, to když na nás přichází,
to každý pozná lehce, jen slunce začne hřát.
Láska není darem a občas od nás odchází
a pokud se jí nechce, co víc si račte přát.
Z kopců mizí sníh a stromy plné květů,
slunce pěkně pálí a v roční době této.
Ozývá se smích a všichni se maj k světu,
buďto mě zrak šálí, nebo je tu LÉTO.
Všichni se už těší, studenti i dospělí,
jak vyjedou si k vodě a na břehu si lehnou.
Někdo klidně hřeší a jiný je zas nesmělý,
když kolem plují lodě, tak s tebou ani nehnou.
A po nějaké době, se ozvou první deště,
to nedobré je znamení, já pomalu se hrozim.
Chladno v černé róbě tě svírá jako kleště,
a když to není mámení, tak to bude PODZIM.
Tak začlo padat listí a všechno barvu mění,
délka dne se krátí a půda zvolna chladne.
Lidé jsou si jistí, že zcela chápou dění,
vše pod sněhem se ztratí a všechen život zvadne.
Děti pouští dráčky a mrzne půda na polích,
obloha je temná, ale je to celkem prima.
Připlovají mráčky a sníh leží i v údolích,
pára stoupá temná, to už je tady ZIMA.
Na horách je krásně, když tiše padá sníh,
z vody stal se led, však lidem to moc nevadí.
To se píšou básně, když slyšíš křik a smích,
do čaje dá si med, každý kdo se nachladí.
Tak to prostě chodí, každým rokem stejně,
bylo to tak loni a bude tak i za rok.
Všem se to tak hodí, vždyť lidé chodí v hejně,
a na bělostném koni, vrátilo se JARO.
|
|
|
