Prapodivná harmonie

Z nebe kanou okluzní šrámy,

z nebe kanou krvavé haluze

a když se pokoukneš pod

sukni pondělí,

je ti podivně,

je ti krásně a nemnoze.

Díváš se v chvatu,

pomrkáváš internetově,

z portálu jak z baru

v kvapíku lokáš cizí víno,

koštuješ svou krev.

Z věží za oparem Hradu

opadává podivné hašé,

courám se k nim, zmenšují se

a tam kde se protínám

oslovuji mne stále tytéž ženy. Hřmí

a svatováclavský falus chrlí

chvástavé potomstvo do předpeklí k nebi.

Stmívá se, chudí vylézají z nor,

čpí pátek

a v sobotě zní zvony,

Nikde žádný vzdor…