Anděl 2001
 Tak se nám shodou náhod ujala televizní podoby udílení 11.hudebních cen naše milá, zábavná televize Nova a nám nezbylo, než si o tom myslet své, ačkoliv, ono je to dnes už víceméně jedno, když ČT už nelze mnohdy od komerčních TV rozeznat.
Ale buďme korektní, je fér si pověděti, že hudební ceny v naší malé zemičce získávájí na prestiži, což by měly a je to dobře. Před pár lety byl pohled na přežvykující a zpruzené hvězdy v publiku žalostný, dnes už si snad ocenění vesměs i váží, což potřebujeme jako sůl. A večer, večer to byl vydařený. Tak akorát. Jirka Langmajer se dostal do role moderátora víceméně jako slepý k houslím a i kdyby se překonával, což se nepřekonával, zaskakovat za zamítnuté duo Čtvrtníček, Holubová, které nesedlo Nově do nátury, byl úkol nevděčný. Takže snaha o víceméně minimální sebeprezentaci byla asi to nejrozumnější, co mohl udělat.
Nejpeprnější a nejvtipnější bylo vystoupení skvělého Pavla Lišky a Aňi Geislerové, kteří z několika minut vytřískali, co se dalo a pobavili celý sál. Než předali ceny, stihli vtipnou reklamku na domovské Ha Divadlo i zneužití live přenosu na odlehčené pronesení zakázaných slov (hovno, prdel). Úvodní předavatelé ocenění Milan Šteindler a Zdeněk Suchý nasadili na příjemně ironickou notu a mnozí po nich následují naopak potěšili stručností a nesnažením se pobavit stejně. Ne každý je tak šikovný šoumen jako protřelý „allesgutista“. Richard Muller, Ivan Král, Gábina Osvaldová… Občas to trochu zaskřípalo, ale v mezích možností dobré. Paradoxně nejhůře asi dopadla Novu bojkotující Kryštof. Její deska je bezpochyby dobrá, ale důvody, přečtené v živém přenosu, vysvětlující neúčast skupiny na ceremoniálu, demonstrace pohrdání pokleslou Novou, proklamačně moralizující (Nova je „shit“, to beztak víme víme i tak, neníliž pravda?) odmítání novácké kultury atd., vyznělo poněkud samolibě, tím spíše, že jeho znění dostali média už v předstihu a tak živé, nevystříhnutelné exposé bylo poněkud přebytečné, ač asi málokdo by nesouhlasit s důvody, které k bojkotu Kryštofa vedli. Když už, tak nepřijdu vůbec, ale vyslat svou manažerku, která vše přečte, chňapne sošku, zaděkuje a s úsměvem odkráčí, je poněkud úsměvně schizofrenní…
Vystupující muzikanti hráli konečně 100% live a bylo to slyšet a bylo to skvělé, snad až na Tata Bojs, které mám rád, ale falešné pasáže ve zpěvu nebylo možno přeslechnout, Lucie též umí naživo lépe. Zpívat u bubnů není snadné, tak budiž „Bublinovi“ z TB odpuštěno. A konečně samotná ocenění? Snad až na nesmrtelnou Helenku, která ale, buďme objektivní, vydala opravdu poměrně povedenou desku, šlo vesměs o osoby více něž úctyhodné (Bárta, Čechomor, Floex…), nevezoucí se na vlně rychlého výdělku na módních trendech… Osobně jsem byl mile překvapen, jak průběhem večera, tak hlasováním akademiků (hrozné slovo)… Co?
|
