nevzdychne

ani závan větru

tichost

má navrch

hlavy

sny

obraz se míhá

na stém metru

dojde mi...spím

příští dny

míza

prýští

z ran stromů,

co jsou lhostejné i vánku

přestal už laskat útlé větve

a mrazu odhalil ta místa

krvavá od červánků

stromy pláčou

jitří duši

stromoví paměti

zarůstá

tuším

mě navždy

obklopilo

ticho spánku