|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na konec ulice,
k rozpadlé zídce,
kam vítr navál
listí z javorů,
panenku přinesly
neznámé ruce,
teď modré oči
upírá nahoru...
Lesknou se ve slunci
jako dvě skleněnky,
zavřít je nemůže
a ani zamrkat
tak, jak to dělají
ostatní panenky,
když děti začnou
s nimi si hrát.
Na konec ulice
chodívá vítr spát.
Na zídce zbořené
hřadují ptáci.
Přilétli odněkud
requiem zazpívat,
černí a důstojní
jak funebráci!
Těm očím nehybným
patří ta písnička -
- známá a přece dnes
tak nějak jiná...
V noci tu tančila
na listí po špičkách
hrůza jak podivná,
zlá balerína!
Pak úsvit - žalobce
předloží důkazy,
mokrému listí
vtisknuté do dlaní.
Ranního poutníka
poznání přimrazí -
- že tohle nebyla
panenka na hraní...!
|
|
|
