|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Jsou dny kdy hledám sám sebe.Depka,člověk nechce nic dělat a přemýšlí nad hloupostma a nedokáže se na nic soustředit.Jsou ale místa,kde to soustředění přichází tak nějak ze shora.Je to možná taková soukromá meditace.Svoje místo ,kde naplním svoji Duši.Tu jsem si našel a tam , jako kdyby jsem se setkával s Bohem.Ale s tím co je mým Bohem.S tím , co je a má moji víru .Kostel ted potřebuji k tomu , abych mohl Boha oslovit a mohl mu svěřit svoje problémy,nedůvěru v sebe ,nedůvěru ve své nejbližší.Hledám v jeho blízkosti teplo a pochopení.A hlavně ..pro mně tu nejlepší nestrannou radu.Nedávmo jsem byl ve své kapli,kde teče pramen pitné vody..Jsou tam obrázky svatých. Pany Marie,andělů,Ježíše . Ti všichni se na mně dívají ale já je nevnímám.Prosím Boha , aby mně pomohl.Najít klid,najít svoje sebevědomí.A on mi rozumí.Někdy cítím,že následně někdo přijde .Vezmě mně za ruku a řekne tudy jdeš správně,Já se mu podívám do očí a řeknu , Já vím.Jsem , že jsi za mnou přišel...Jeho oči budou těmi nejkrásnějšími a nejhlubšími...Jednou jsem seděl sám v chrámu.Ve velké katedrále.Vysoký klenutý strop,baroko.Kolem kalvárie,světlo z vitráží.Dívám se na oltář.Nad ním visí velký kříž.Vzhlížím k němu a hledám slova,kterými bych co nejvýstižněji řekl Bohu o co žádám.Neslyším odpověď , ale srdce jakoby někdo hladil........................
|
|
|
